1. Posedlost sportem.
Umřela by, kdyby nemohla sportovat: "Po třech dnech odpočinku by se můj mozek z toho zbláznil." Odmalička byla na hřišti, tam je její život. Byla zavilou basketbalistkou, soutěživý typ. Vlastně bylo samozřejmostí, že si v novém domě zřídila posilovnu. Klidně udělá dřep s činkou, která váží 120 kilo!
Do rychlobruslení se před 11 lety pustila po hlavě, nikdy ji neodradilo, že na oválu tolik padá. Svou vášní pro sport překonala to, že nebyla přirozený talent. A když se pořádně pustí do silniční cyklistiky, může startovat na olympiádě znovu, na té letní, už za dva roky v Londýně v časovce nebo na dráze.
2. Trenér Novák.
Určitě už víte, jak se jmenuje. Petr Novák, prošedivělý šedesátník, vyučený soustružník kovů a náruživý rychlobruslař si usmyslel, že v Česku najde a vychová světovou šampionku. Dokázal pobláznit Martinu i její rodiče, aby sportu obětovali všechno včetně rodinných úspor.
Má neortodoxní způsob tréninku, pozná, kdy se hodí ji pochválit, vyhecovat nebo vyprovokovat. Navíc zařídil, aby na Sáblíkovou v případě potřeby pracoval celý tým. Na soustředění se jí imužská část reprezentace bez reptání podřizuje a ona jim to vrací tím, že platí zahraniční relaxační pobyty. "Bez nich bych byla poloviční. Děkuju," vzala si sama nesměle slovo, když skončil poslední z jejích zlatých rozhovorů.
VÍTĚZKA A KOUČ. Martina Sáblíková a trenér Petr Novák se radují ze zisku zlaté medaile ze závodu na 3 000 metrů na ZOH ve Vancouveru.
3. Unikátní styl.
Po ledě jako by plula. V jejím pojetí není hrubá síla, což by s její drobnou postavou vlastně ani nešlo. Trenér Novák své know-how úzkostlivě tají, Němci i Nizozemci po něm marně pátrají. Kolik Martina zvedne v posilovně? Jaký má tep na kole? Kolik toho naběhá do prudkých kopců? Tréninkové plány ani místa soustředění nezveřejňuje.
Schválně si všimněte: v zatáčkách, kde se často rychlobruslařské závody rozhodují, jezdí na 18 kroků, což nikdo jiný nedělá. "Ostatní to mají na 10 až 12 kroků," přiznal Petr Novák. "Moment odrazu je ale v tisícinách sekundy, to musíte napilovat."
4. Mimořádná vůle.
Jen si představte: ve Světovém poháru dokázala zvítězit i se zlomenou rukou. Loni získala stříbro na mistrovství světa v olympijské hale v Richmondu i s horečkou... Běžně závodí s bolavými svaly a nestěžuje si. Poslední dobou zranění raději tají, ale to už je spíš virtuální hra se soupeřkami.
Dávky, které podstupovala a pořád podstupuje, by málokdo vydržel. A ona si ještě přidává! Až ji kouč musí brzdit: "Naštěstí to má v hlavě a srdci srovnané. Speciálně se věnuje jenom tomu, aby vyhrávala."
5. Tělo jako výhoda.
Zatímco slavná lyžařka Kateřina Neumannová patřila svého času mezi nejrobustnější a vyhrávala silou a záběrem, Martina Sáblíková je opačný extrém. Váží nejméně o 5 kilogramů méně než soupeřky, je drobná. Ovšem udělala z toho svou osudovou výhodu. "Má vynikající koordinaci a nulovou svalovou nerovnováhu, což jí umožňuje, aby absolvovala tak tvrdý trénink," tvrdí její lékař Libor Macek.
Sáblíková měří 171 centimetrů a váží 51 kilo, což ji s předešlými popsanými faktory předurčuje k tomu, aby byla úžasnou vytrvalkyní. Na trati 5 000 metrů ji v posledních třech letech porazila pouze jednou Němka Claudia Pechsteinová, která kvůli podezření z dopingu na olympiádě není.