Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Pátek 18. srpna 2017 Helena

Angličan nocoval před Českým domem, ale lístky nesehnal. Přijde znovu

6 2012
Londýn (Od zpravodaje iDNES.cz) - Choulil se do skládací sedačky a pod velkým deštníkem odolával nočnímu slejváku. Pro splnění snu fandit naživo britskému vytrvalci Mo Farahovi se Robert Allen rozhodl obětovat hodně, nocoval před Českým domem v Londýně, aby byl první u přepážky s předprodejem olympijských vstupenek. Zbytečně, sobotní lístky půjdou do prodeje až ve čtvrtek, a jeho čeká ještě jedna noc v nepohodlí.

Český dům nabízí vstupenky, které zbyly z předolympijských předprodejů v českých cestovních kancelářích. Měly být pro běžné návštěvníky domu, ale derou se o ně především obyčejní Angličané. (Více o prodeji vstupenek zde.)

Se zavalitým chlapíkem Robertem Allenem jsme se potkali hodinu po půlnoci. Sám uprostřed spícího města seděl zavrtaný do kempingové sedačky. "Přišel jsem si pro vstupenky na Mo Faraha. Na desítku jsem se nedostal, a tak jsem si to před sobotním závodem na pět kilometrů pojistil," vychrlil ze sebe živě. Zdálo se, že je rád, že může uprostřed noci s někým prohodit slovo.

"Přišel jsem ve čtvrt na jednu, raději jsem tu chtěl být dvanáct hodin před otevřením," dodal.

Kromě vstupenek na sobotní atletický program měl jediné přání: "Doufám, že nebude v noci pršet!"

Velký deštník přišel vhod

Ráno mžoural do sluníčka a hrdě držel první místo ve frontě, která se už zase táhla za roh. Na denním světle bylo vidět, že židlička je zdobena motivy britské vlajky. Vzadu za ní měl opřený veliký deštník. V noci se mu hodil.

"Počasí bylo střídavé. Většinou to šlo, ale půl hodiny byl opravdu silný déšť. Naštěstí jsem měl velký deštík, pod který jsem se celý schoval," pochvaloval si.

V noci mu pomalu přicházeli další kolegové. "Tady pán přišel v půl druhé, a tamta slečna tu je od půl páté," ukázal na mladou černošku, která si držela čtvrtou pozici ve frontě vleže. Zabalená do deky ležela na zemi a spala."

Na prvních místech je klid, každý má svou pozici poctivě vysezenou. Vzadu však panuje nervozita a ochranka tu řešila drobné strkanice.

Smutný konec: na sobotu se lístky neprodávaly

V poledne byl Robert první, kdo se vřítil do Českého domu a po eskalátorech si jel do horního patra. "Prosil bych lístek na sobotní večerní atletiku," požádal.

"Je nám líto, ale sobotní lístky nejsou zatím v prodeji," slyšel.

Skoro se mu zatočila hlava, do očí se draly slzy.

Ale nevzdal se. "Sobotní lístky jdou do prodeje ve čtvrtek? OK, tak já přijdu ve středu o půlnoci znovu," řekl a Český dům opustil se vztyčenou hlavou.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze