Italský specialista na jednorázové závody se ohlédl přes rameno a znovu zaútočil. Teď už ho nikdo neudržel.
„V tom je nedostižný. Nastoupí, udělá si náskok padesát metrů a už ho nikde nechytne. Zkusí to klidně třicetkrát za závod,“ pokývl uznale hlavou René Andrle. Nejlepší z Čechů skončil se ztrátou víc než osmi minut až ve třetí skupině, na 58. místě. Až za ním dojeli oba lídři Svorada a Sosenka.
Přitom se zdálo, že mají dostatek sil. „V předposledním kole jsme se odpojili. Ne že bychom na to neměli, prostě jsme byli na špatném místě,“ klopil oči Andrle.
Svorada zaváhal u bufetu a Sosenka uznal: „Hodně se to strkalo a já na to po pádu v počátku už neměl psychicky, držel jsem se vzadu.“ Hrazdíra podle předpokladů odstoupil dřív, jen se rozjížděl na středeční časovku.
Slunce nemilosrdně pražilo, diváci, pouliční psi i holubi se mačkali svorně ve stínu. „Vedro se dalo zvládnout, jsme zvyklí,“ nevymlouval se zkušený Svorada. „V každém kole jste ale museli brát jednu až dvě lahve s pitím.“
Cyklisté spořili síly, ale závod se vyvíjel podle předpokladů. Pedály se roztočily až ve druhé půli zásluhou Němců, kteří pracovali na obhajobě zlaté medaile pro Ullricha. Ale nevydrželi.
V jednom z úniků se ukázal i věhlasný vrchař Virenque, v závěru útočili Kazaši v čele s Vinokurovem. Italové však na špici pelotonu kontrolovali situaci pro svého hrdinu. „Jelo se už hodně rychle,“ dodal Svorada. Nejlepší přesáhli na členité trati průměr 39 km/hod.
Postupně odpadla řada favoritů španělský mistr světa Astarloa stejně jako Nizozemec Boogerd skončili po pádu v nemocnici. Vzdal i hrdina první části Švéd Backstedt, Armstrongův ruský pomocník Jekimov nebo Španěl Galdeano.
„Nebylo to těžké. Konečně celý svět uvidí, kdo jsem. Je to můj životní úspěch,“ radoval se Bettini, dvojnásobný vítěz Světového poháru.
Podobně hovořil i Axel Merckx, syn slavného otce, pětinásobného vítěze Tour de France. „S tátou se nikdy neměřím, tohle je moje medaile.“
 VÍTĚZKA. Australská cyklistka Sara Carriganová se pyšní zlatou olympijskou medailí. |
