"Řeknu vám, ti australští studenti se mají dost dobře. Je to sice univerzitní kolej, ale určitě se nepodobá Strahovu," porovnává Jan Železný. Každý z třiadvaceti atletů má vlastní pokoj, koupelnu i záchod. Když si chce s někým popovídat, stačí jen zaťukat na vedlejší dveře nebo přejít pár metrů do jiného domku.
Zrovna panuje polední siesta, na sluníčku je pětatřicet stupňů, vane jemný vánek. Čtvrtkařka Fuchsová si chladí kotníky, trojskokanka Kašpárková vysvětluje, že ji zlobí achilovka, tyčkařka Bártová přenáší přehrávač na cédéčka o pokoj vedle, překážkář Mužík vesele debatuje s trenérem, mohutní kladiváři Maška a Sedláček kráčejí na oběd.
Brisbane je ideální místo pro atletickou přípravu. Teplo, tréninkový stadion nedaleko, výborné vybavení, bazén, dvoupatrová posilovna. Snad jen Tomáš Dvořák si zoufá. Velký favorit závodu desetibojařů totiž trpí bolestmi v podbřišku. "Hlavně při běhu to cítím, už mě to trápí dlouho a pořád víc," říká.
Když však včera před obědem trénoval 110 metrů překážek, vypadal svěže. Z malé tribunky na něj halekalo na padesát školáků, kteří se přišli podívat, jak se připravuje atletický král. Dvořák patrně nejvíc ze všech atletů kvitoval, že dorazil Pavel Kolář, fyzioterapeut, o jehož zázračných prstech se vyprávějí legendy.
Většina atletů trénuje dopoledne, včerejší přípravu zpestřil sprinterský souboj čtvrtkařky Burianové s týmovým doktorem Barnou. "Bude takhle plakat," předvedla prstem Burianová před závodem, jak tečou slzy proudem. Doktor opravdu prohrál, i když měl na začátku stovky deset metrů náskok. Musí vítězce zaplatit dvě piva. Tak zněla sázka.
Po obědě se obvykle vymýšlí, co s načatým dnem. Když se jede do centra, tak jedině po řece lodí, to je exotika. Ženská "klika" Formanová, Benešová a Tomečková byla nakupovat, vrhači Maška s Mencem zase vyrazili do přírodní rezervace za město. Když vkročili za zábradlí, hned se kolem nich seběhl houf klokanů. Koulař Menc se pak nechal fotit s medvídkem koalou v náručí.
Desetibojař Šebrle chodí s oštěpařem Železným na ryby, ale musí dávat pořádný pozor, aby u řeky nešlápli na hady. Co když je uštknou? "To si musíte vzít mačetu a rychle si useknout nohu," praví Železný, ale pak se tomu zasměje. Desetibojaři dokonce pár dní bydleli s malou ještěrkou. "Už jsme viděli i dvě krajty, ale nejvíc jsme se skamarádili s ještěrkou," vypráví Tomáš Dvořák. A co na to Šebrle? "Skamarádili? Když jsem tu potvoru viděl na záchodě, úplně se mi přestalo chtít."