Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Pátek 18. srpna 2017 Helena

Fuksa letěl do vody pro druhou medaili: Super, nádhera! Ale chci další

K pondělnímu stříbru (na snímku) přidal Martin Fuksa na Evropských hrách i bronz. | foto: ČTK

16 2015
Mingačevir (Od našeho zpravodaje) - Kanoista Martin Fuksa = nejúspěšnější český sportovec na Evropských hrách. V Ázerbájdžánu uzavřel svou bilanci na dvou medailích. „Naprostá paráda,“ líčil šťastně 22letý muž s šátkem na hlavě, když v závodě na 200 metrů díky závěrečnému kopnutí lodě do cíle skončil třetí – a pořádně se při tom vykoupal: „Bylo vedro, takže mi to vůbec nevadilo.“

Na premiéru Evropských her a kanál v Mingačeviru bude Martin Fuksa jistě vzpomínat s radostí. „To je krása, fakt jsem to nečekal,“ povídal šťastně po svém druhém medailovém závodě. „Doufal jsem, že jedna by tam na kilometr mohla spadnout, to se povedlo. Dvoustovka je parádní bonus.“

Byla úterní bronz ještě vydřenější?
Co do fyzické vyčerpanosti to těžší rozhodně nebylo: dvoustovka je fakt krátká, jenom v cíli se tuhne, ale rozhodně nebolí jako kilometr. Chce to nahulit od začátku do konce a doufat, že v závěru budete mít co nejvíc sil, a loď pořádně kopnout do cíle. Jak se to povedlo mně.

Medaili jste získal o pouhých 11 tisícin. Drama, že?
Těsně před cílem jsem trošku vypadl a hned mi v hlavě proběhlo: Doufám, že jsem si to nezkazil. Řekl jsem si, že to tam zkusím kopnout ze všech sil. S Martinem Doktorem a taťkou jsme konzultovali, kde je cíl.

V něm jste letěl do vody: je pro vás takový pád výjimkou?
Vůbec ne, to se stává. Když je zima, moc se vám ve vodě nechce skončit; tady je vedro, tak mi to ani trochu nevadilo.

Tato medaile se čekala přece jen méně, jak těžké pro vás je prosadit se mezi sprintery-specialisty?
Jak vidíte, až zas tak těžké ne (úsměv). U dvoustovky je klíčové, jak člověku sedne. Mně sedlo už semifinále a kdybych jel ve finále tak jako v něm, věřím tomu, že mám třetí místo pevnější. Měl jsem suprový start, tím jsem si hodně pomohl. Risknul jsem to – až mě překvapilo, že jsem úvod takhle vychytal.

Hned vám gratuloval čtvrtý Rus Krajtor, úřadující mistr Evropy z Račic...
Nejvíc mě štve, že jsem odsunul z medailové pozice zrovna jeho. Jsme s Andrejem velcí kamarádi: je jen o rok starší, závodili jsme proti sobě i v juniorech. S ním bych si přál stát na stupních vítězů.

Jak moc si ceníte dvou medailí z Ázerbájdžánu?
Každá povzbudí, ale už myslím na další závody, na další trénink. Nechci se nad tím moc pozastavovat, aby mě nějak neuchlácholily. Jdu pořád dál. Ale opakuji: jsem naprosto nad míru spokojený.

Odměníte se, přijde oslava?
Ty si spíš nechávám na konec sezony, o to budou větší. Jsem teď v závodním období, nechci se ničím rozptylovat, když to mám takhle rozjeté. Chci dál sbírat medaile. Na konci července si asi dám mistrovství světa do 23 let a na konci srpna to dospělé. Teď to bude hlavně samý trénink.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze