Na obří přehradě v Mingačeviru bude závodit i český obr. Josef Dostál, 202 centimetrů vysoký dvojnásobný mistr světa, by mohl patřit mezi české sportovce, kteří premiérový ročník Evropských her okrášlí cenným kovem.
„Mám konkrétní cíl: zlepšit výsledek z mistrovství Evropy, kde jsem byl desátý,“ usmál se Dostál, ovšem odpovědnosti se nezříká: „Samozřejmě se budu snažit rvát o medaile, ale všechno záleží na tom, jak se mi pojede a jaký budu mít pocit.“
Akce v Ázerbájdžánu je zatím plná otazníků. „O areálu vím jen to, že je tam voda a teplo,“ říkal dobře naladěný silák. Ovšem právě tohle by esu české rychlostní kanoistiky mělo sedět. „V Baku by mělo být vedro a v tom se mi jezdí dobře,“ souhlasí Dostál, který pro případný úspěch bude muset pobít zvučné soky: „Konkurence bude veliká, stejná jako na mistrovství Evropy. Čekám osmdesát až devadesát procent nejlepších závodníků kontinentu.“
I proto bude rychlostní kanoistika – zvlášť z českého pohledu – jednou z nejsledovanějších disciplín Evropských her.
Josef Dostál jako mistr světa na singlkajaku
„Tím, že jde o první ročník, by medaile byla velice cenná. Ale hlavně z osobního hlediska,“ popisuje Dostál svůj pohled na věc. „Z kariérního je to pro nás hlavně generálka před mistrovstvím světa, důležitým pro příští rok a pro Rio, tedy pro velkou olympiádu. Tohle beru jako zajímavou zkušenost, taky to bude závod pod olympijskými kruhy. Těším se.“
Ázerbájdžán prezentuje Evropské hry jako akci olympijských rozměrů, ovšem Dostálovi a jeho kolegům zůstane taková atmosféra vzdálena. Jejich základnu v Mingačeviru totiž dělí od Baku zhruba tři sta kilometrů.
Na což lze nahlížet různě.
„Na jednu stranu mrzí, že nebudeme ve středu kulturního dění. Na druhou stranu je dobré, že se budeme moci soustředit na závody,“ přemítá Dostál. „Nebude nás nic rozptylovat, což je pro sportovní výkon asi vhodnější.“
Tak jako většina výpravy neobvyklou destinaci vyhlíží. „Obecně rád cestuju a na to, že je mi 22 let, jsem byl po světě už docela dost,“ říká svalnatý mladík. „Těším se hlavně na lidi: jací budou, jak se budou chovat. A na časový posun jsem si už zvykl, když jsem musel před odletem vstávat ve čtyři ráno,“ dodal zase vesele.
Ve sportu mu největší radost kromě titulů mistra světa udělala olympijská medaile, v Londýně byl Dostál členem bronzového čtyřkajaku. Příští rok v Riu by se klidně mohl proslavit jako šampion – a v dalekém Mingačeviru se k tomu může na začátku příštího týdne zase o krůček přiblížit.
