V tomto směru je nepřehlédnutelný: na badmintonový kurt si totiž Petr Koukal kromě rakety nikdy nezapomene vzít ani hodinky. „Nikdy se nestalo, že bych hrál bez nich. Mám je na ruce 365 dní v roce,“ říká česká jednička: „Spím s nimi, chodím do sauny, do kryocentra. Tomu taky musejí odpovídat, aby všechno vydržely.“
Celé to vzniklo už v jeho dětství, kdy si hodinky jako takové oblíbil.
„Když jsem byl malý, začal jsem si brát tátovy. Pak jsem jedny dostal – za vysvědčení či nějaký výsledek – a hrozně sem si jich vážil,“ vzpomíná Koukal. Proto měl badmintonový teenager dost důvodů začít si je brát i na zápasy: „Bál jsem se je někde sundat nebo nechat ve skříňce, protože byly drahé. Tehdy jsme nechodili na hřiště s bagem, ale jen s raketou a ručníkem.“
„Video od Gábiny? Budu to teď žehlit medailí“
Badmintonista Petr Koukal a biatlonistka Gabriela Soukalová, toť známý český sportovní pár. A do Baku Koukala jeho milá hecuje videem, v němž tvrdí, že pokud její partner nezíská cenný kov, zveřejní své telefonní číslo. „Budu to zkoušet žehlit medailí. Extra motivace,“ usmál se Koukal a chválil: „Je to příjemné, sympatické, vtipné. Prý to převzala všechna média snad včetně Al-Džazíry. Věděl jsem, že se něco chystá, ale snažil jsem se soustředit na svoje výkony.“ To se mu v Baku daří, ve čtvrtek začne osmifinále jako vítěz skupiny. |
Představa, že je odložil, je pro něj i nyní nemyslitelná. „A kdybych je neměl při zápase, cítím se blbě,“ líčí. „Lidi z badmintonového světa se nad tím nepozastavují, už mě znají. A že jsou těžké? Hraju pravou rukou, tak to beru jako kompenzační cvičení.“
V Baku, kde je zatím stoprocentní, má na levačce model firmy Omega.
„Je to příběh spojený s olympiádou,“ vypráví. Nejde totiž o nejlevnější záležitost a badminton nenabízí statisícové platy, proto byla cesta k takovému doplňku dlouhá: „Vysnil jsem si, že když se dostanu do Pekingu, jedny si koupím. Celou olympijskou sezonu jsem na ně šetřil: když jsme jeli na turnaj a oficiální hotel stál 100 eur na noc, našel jsem si vedle nějaký za 70 a peníze dal na stranu do obálky.“
Podobně to udělal také v Londýně a právě ty má i nyní v Ázerbájdžánu. „Omegy mě baví. Jsou spojené s olympiádou, jsou sportovní a vydrží. Teď mám vysněné třetí – za Rio,“ vyhlíží brazilský karneval. A když je řeč o odolnosti, ta pochopitelně na kurtu nesmí chybět: „Jednou mi vypadla oranžová luneta, ale našel jsem ji a šla nacvaknout zpět. Sklíčko by mělo vydržet všechno.“
Ve své vášni je zatím osamocen, jeho přítelkyně Gabriela Soukalová prý hodinky takřka nenosí. „Jen když se ji to hodí k outfitu. Trošku ji na to ladím a učím ji to,“ usmál se Koukal: „Když jsme byli na letištích, vysvětloval jsem jí to; zatím je to běh na dlouhou vzdálenost, ale mám pocit, že ji to chytlo. Je to zajímavý svět.“
Pro badmintonistu totiž ozdoba na jeho levém neznamená jen módní doplněk. „Hodinky jsou jednou z věcí, které mají trvalou hodnotu. Nejen finanční,“ vysvětluje. „Baví mě i to, že nemají baterku, jako zdroj energie fungují do nekonečna. Teď mám jedny po dědovi, taky Omegy, a fungují, jako kdyby byly nové.“
Pokud v Baku dojde až do nedělních bojů o medaile, jak zní jeho cíl, bude mít Koukal příležitost svou sbírku rozšířit a třeba se odměnit novým modelem.
Jak hecovala Gabriela Soukalová svého přítele:
