"Je na to háklivá, protože ji všude píší s dlouhým i a ona se přitom jmenuje Bartoničková. Když je to špatně, tvrdí, že to prostě není ona," vypráví s úsměvem Jitčin přítel Lukáš Melich. "Až budete psát článek, hlavně to nepopleťte," varuje naoko.
Benešovská rodačka reprezentuje Česko na olympijských hrách v Londýně ve štafetě na 4x400 metrů. Z olympijského hesla Citius, Altius, Fortius (rychleji, výše, silněji) je tedy specialistkou hned na první latinský výraz. A skvělou.
Čtvrtkařské kvarteto, které si říká Rychlý holky a v němž je Bartoničková společně se Zuzanou Hejnovou, Zuzanou Bergrovou a Denisou Rosolovou, už přivezlo medaile z velkých závodů: například bronzovou z červnového mistrovství Evropy v Helsinkách.
Na olympiádě ale bude šestadvacetiletá atletka startovat poprvé. "Před odjezdem byla trochu nervózní. Je to pro ni něco nového, takže doma byly mohutné přípravy. Ještě v den odjezdu s holkami řešila, co všechno si s sebou má vzít," popisuje Melich, sám olympionik kladivář. "Já si z poslední olympiády v Pekingu samozřejmě už nic nepamatuju, takže jsem jí ani nemohl poradit," usmívá se.
Lukáš Melich
Jitku potkával na závodech už asi před deseti lety, poslední tři roky jsou spolu. "Samozřejmě jsem po ní pokukoval, ale ne nějak přehnaně. Prostě jako na každou pěknější babu," svěřuje se atlet. Působila na něj jako tichá dívka, ale prý se časem ukázalo, že je to právě naopak.
A jak vychází se svými kolegyněmi ze štafety? Podle Melicha už o tom vypovídá už to, že je to ženský kolektiv, takže vnitřní rozbroje existují. "Ale nic zásadního a také myslím, že zrovna Jitka vychází se všemi," zamýšlí se jedenatřicetiletý sportovec, podle nějž to bude mít česká štafeta v Londýně nesmírně těžké.
"Ony mají oproti jiným státům obrovskou nevýhodu, že ve stejné sestavě poběží všechno od rozběhů po vysněné finále, takže toho budou mít v nohách strašně moc a právě únava je v boji o setiny vteřin klíčová. Proto bude postup do olympijského finále bomba," dodává Melich.
Sám do Londýna odcestoval asi týden po Bartoničkové a v době, kdy vznikal tento článek, ještě nevěděl, zda bude možné, aby se svojí přítelkyní bydlel v jednom pokoji.
"Poslední dobou se kvůli závodům potkáváme sporadicky, ale tak je to vlastně během sezony pořád. Pak ale přijde podzim a zima, tak se to vykompenzuje," podotýká český vrhač a doufá, že stejně jako štafeta s jeho přítelkyní postoupí i on do kladivářského finále.
