Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Bronzová plavkyně Třebínová: Atmosféra v bazénu je prostě úžasná

Běla Třebínová | foto: Archiv B. Třebínové

15 2016
Do finálového závodu na 50 metrů volný způsob postoupila za čtvrtého místa a na medaili si nevěřila. „Pak mě ale trenérka trochu naštvala, dělá mi to cíleně, prý pak líp plavu,“ říká plavkyně Běla Třebínová. A plavala skvěle. Na paralympiádě v Riu získala první českou medaili - bronzovou.

Na hry jste se připravovala v Českých Budějovicích ve venkovním bazénu v deseti stupních. Zocelilo vás to ještě víc a pomohlo vám to v něčem?
Kupodivu jsem se nenachladila, i když na to normálně trpím. Takže jsem se spíše otužila a vím, že mě jen tak něco neskolí. Bohužel ta zima není úplně dobrá pro mé rameno, se kterým mám teď trochu větší problémy než obvykle.

Z paralympiád máte tři zlata, stříbro a teď druhý bronz. Jak je cenný, jak ho vnímáte?
Pro mě je to třetí místo velice ceněné. Překvapila jsem sama sebe. A navíc jsem na závěr své plavecké kariéry dokázala předjet soupeřky, kterým jsem se na této trati dosud dívala na paty.

Fotogalerie

Před finále jste si nevěřila. Proč?
V dopoledních rozplavbách jsem měla pocit, že těžko zrychlím a zaplavu čas pod 39 sekund. Mám nové, velice silné soupeřky, které jsou oproti hlášeným časům o mnoho rychlejší. Navíc se mnou plavala Brazilka, která měla obrovskou podporu publika.

Kdy jste si pomyslela, že by z toho mohla být medaile?
Asi tak minutu po doplavání závodu, kdy mi konečně došlo, na kterou část tabulky se mám vlastně dívat, a že ta sedmička u mého jména označuje dráhu, ve které jsem plavala, ale že o kousek dál svítí trojka.

Ve finále jste zaplavala o čtyři vteřiny lepší čas. Čím to?
Jiné rozplavání, delší čekání a tím i soustředění a lepší start bez opětovného vracení. Promyslela jsem si v duchu celý závod a pak se mi ten plán povedlo zrealizovat.

Jste první Češkou, která na paralympiádě v Riu získala medaili a hned po vás přišly další dvě. Těší vás, že jste tu sbírku odstartovala?
A kdo by rád nebyl? Kéž by těch medailí bylo daleko, daleko víc.

Na Rio máte krásné vzpomínky - v roce 2009 jste získala čtyři zlata na mistrovství světa. Sedí vám tamní voda, prostředí?
Teď je to úplně o něčem jiném. Závodí se na jiném bazénu, v jiné atmosféře. Tehdy tu byla v bazénu pod stadionem Maracaná hrozně teplá voda. Skoro se v tom nedalo plavat, i když se ji snažili ochladit. Teď se mi zdá také o něco teplejší, ale oproti tehdejší době vůbec není na hranici pravidel. A navíc, Brazilci jsou skvělé publikum a jsou zvyklí pořádat tak obrovské akce.

Jak na vás vlastně působí Rio jako město?
Jakožto plavec, který má ještě další závody před sebou, se do města vůbec nedostanu. Včera jsem byla na krátké vyjížďce na pláž, ale to je vše. Zatím tu znám jen vesnici a bazén. Ale i z tohoto pohledu vnímám Rio jako o něco čistší město, než bylo před sedmi lety.

S atmosférou v bazénu jste spokojená?
Je prostě úžasná! Je to obrovský kotel, kde se opravdu fandí. A na rozdíl od klasické olympiády se fandí úplně všem. I těm posledním. Návštěvnost je velká a to na dopolední rozplavby nejezdí povinně školní zájezdy, jak to bylo zvykem jindy.

Ve čtvrtek vás čeká polohovka, pak další dva závody včetně znakařské padesátky, ze které máte dvě zlata z Atén a Pekingu. Jak se těšíte a co očekáváte?
Upřímně? Nejvíc se těším, až to bude celé za mnou. Na medaile si nároky nedělám, ani na znakové trati. Stát se může cokoliv, je to sport. Teď už ty závody půjdou rovnou za sebou, nebudu mít čas na nějaký velký odpočinek nebo víc spánku. Samozřejmě, že budu plavat jako o život a udělám pro dobré umístění vše, co bude v mých silách.

Autor:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze