Ze žhavého léta do usmrkaného podzimu se přes noc přesunul olympijský Peking. Asfalt v zatáčkách bikrosové dráhy včera pálil, že se na něj nedalo sáhnout, teď je pod plachtou, stejně jako rozjezdová rampa, skoky a terénní vlny.
"I kdyby se dalo startovat, závody by v dešti nebyly tak atraktivní. Moc by se neskákalo, byl by to závod o ničem," myslí si jediná česká bikrosařka, která se chystala na start.
Ochladilo se, je šero, hustě prší. Sychravý český podzim, jen s vyššími teplotami.
"Už od včerejška jsme tušili, že ze závodů nic nebude. Hodně se zatáhlo, foukal vítr; tak to tu vždy vypadalo před deštěm," říká Horáková. Přesto se v areálu už od časného rána chystala, jako by se mělo normálně závodit. "Museli jsme být připraveni, protože jsme nevěděli, na kdy bude závod přeložen."
Předpověď slibuje liják na celý den, a tak bude olympijský bikrosový areál stejně jako třeba kanál pro vodní slalom v provozu o den déle a závodit se bude až zítra.
Bikrosaři však na rozdíl od vodáků nemají v plánu den po soutěži letět domů, a tak je posun zase tolik netrápí. "Velká komplikace to není, akorát, že člověk už byl připravený a natěšený," říká Horáková.
Večer chtěla ukázat mamince s bratrem olympijskou vesnici, zítra plánovala výlet na Velkou čínskou zeď. "Snad to nějak stihneme," nedělá si těžkou hlavu.
Klasickému bikrosu déšť tolik nevadí, jenže v Pekingu to až taková klasika není. Osmimetrová startovací rampa dělá z bikrosu spíš supercross. "Na normálních bikrosových dráhách se v tomto počasí bez problému závodí. Už jsem jela v horším počasí, kdy to byla opravdu velká klouzačka. Člověk měl co dělat sám se sebou, aby se udržel, a ani nemusel s nikým soupeřit," říká česká aspirantka na medaili.
Odkládání závodů pro déšť zná jen z Ameriky, kde trať při dešti zakryjí a čekají na lepší počasí.
"Mně bahno nevadí, ale nepodávají se tak kvalitní výkony. V hezkém počasí to člověka víc baví," říká Horáková a těší se na zítřek, kdy už předpověď zase hlásí jasnou oblohu.
