Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Sobota 19. srpna 2017 Ludvík

České oči rozhodly o medailích. Boulařky hodnotí sudí ze Šumperka

SPLNĚNÝ SEN. Mezinárodní rozhodčí akrobatického lyžování Hana Kalužíková se dostala do panelu arbitrů na olympijských hrách v Soči. | foto: Archiv Hany Kalužíkové

8 2014
Roza Chutor (Od našeho zpravodaje) - Končila zrovna s aktivním závoděním v boulích, když dostala nabídku: Nechceš si udělat licenci a stát se rozhodčí? Hana Kalužíková, černovlasá dáma ze Šumperka, kývla.

Začínala na Českém poháru, pak přidala mezinárodní závody, první Světový pohár bodovala v roce 2009. Teď seděla v kabince, co stojí pod olympijským svahem boulařů v Soči, a hodnotila i jízdy Češek Sudové s Vaculíkovou.

"Je to sen a cíl," říkala před lety o účasti na olympijských hrách. Mezitím se stala držitelkou nejvyšší mezinárodní licence A v disciplíně boule a akrobatické skoky na lyžích a letos, po pětileté praxi v oboru, dostala šanci.

Přesto pozvánce nechtěla uvěřit. "Vím, že mám vysokou licenci, a možná jsem v tom i dobrá. Ale stejně bych čekala, že vyberou někoho ze země, která má silnější lyžařský svaz a zázemí, třeba ze Švýcarska nebo Německa," podivovala se. "Ale teď žiju svůj sen!"

V kukani pod svahem seděla za stolem s laptopem, kolem sebe šest dalších kolegů-arbitrů. Dva se zaměřují na skoky, ona a čtyři další zase na styl a čistotu jízdy, která pak dělá polovinu z bodového hodnocení. Mezi sebou mají zábrany, aby nemohli jeden od druhého "opisovat", a po dojetí závodníků jim začíná honička.

"Musím se naprosto koncentrovat a bodovat rychle. Na svoje skóre mám asi třicet vteřin a je to obrovský stres," popisovala. Tady není prostor na chybu, ani nemá možnost počkat na opakované záběry v televizi. "Jako rozhodčí nemáme k dispozici žádnou jinou techniku, jen oko a cit pro sport rozhodují," říkala. "I kukátko můžu používat jen při tréninku."

Kalužíková je specialistkou na jízdy a do svého hodnocení musí zahrnout toto: jak lyžař řeže oblouky, jak pracuje spodní polovinou těla, jak tlumí boule, jak v nich zatáčí. "Samozřejmě sledujeme i horní část těla," dodala jediná mezinárodní rozhodčí u nás. "Tělo musí být klidné, žádné divoké manévry rukama, hlavou."

Její dva kolegové zase bodují skokanskou část, to, jak se závodník odrazí, jak provede manévr a hlavně jak dopadne. "Na dopad se klade velký důraz," upozornila. "Pokud skok neskočí pořádně, může být i nebezpečný a proto ani skóre nemůže být vysoké. A když jako Češka hodnotím českou závodnici? To mám nervy."

Přesto když může, pomůže. "Trenérovi Nikoly říkám, co se řešilo na schůzích, jaké byly komentáře. Jsou to drobnosti, ale pomáhají," potvrdila. "Nikola má nejlepší techniku jízdy na světě, je výjimečná tím, jak oblouk řeže po hraně, což moc holek neumí. Má ale i jednu velkou nevýhodu - její styl je tak úžasný, že jakmile udělá sebemenší chybu, třeba i minimální pohyb rukou, nohou, je to strašně vidět. Vidí to všichni a samozřejmě za to i postihují."

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze