Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Pondělí 21. srpna 2017 Johana

Frolík: Jindy bych Slovákům fandil. Ale snad teď zažijí hořký konec

BUM. Slovenský hokejista Tomáš Kopecký přimáčkl k mantinelu Michaela Frolíka v semifinálovém zápase hokejového mistrovství světa. | foto: Reuters

17 2014
Soči (Od našeho zpravodaje) - Když mu slovenští novináři připomínali, jak díky radám kouče Vůjtka jejich hokejisté před dvěma lety přechytračili Česko, usmál se: "Já tam byl taky." Teď patří útočník Michael Frolík k českým hráčům toužícím po revanši ve federálním derby v olympijském osmifinále.

Možná už se časy mění. Frolík, stejně jako třeba mladí Slováci Tatar či Marinčin, už nepovažuje bitvu Česko vs. Slovensko za tak výjimečnou jako před lety.

"Máme samozřejmě společnou historii, ale já to beru jako každý jiný zápas," popisuje útočník Winnipegu. "Víme, že poslední vzpomínky moc dobré nejsou. Snad to teď bude mít šťastnější konec pro nás."

Jak vám bylo, když jste se dozvěděl o soupeři?
Sledovali jsme to: byli jsme zrovna na společné večeři a zápas Slováků s Ruskem běžel v televizi, jedním okem jsme koukali. Nakonec to padlo na ně. Tak teď asi platí ona věta, že když chcete jít dál, musíte přejít přes každého.

Upřímně: bral byste radši Lotyše? V Soči jste je už porazili.
Těžko se bavit coby, kdyby. Takhle to dopadlo, máme Slováky. Nechci se tím zabývat. Myslím, že pořád máme větší šanci my.

Češi vs. Slováci

úterý v 18 hodin SEČ

Helsinky, květen 2012, Slováci vás porážejí v semifinále mistrovství světa. Vzpomínáte občas?
Byl to souboj o finále a před ním jsme měli trošičku větší šanci. Oni neměli co ztratit, ale dali gól, bránili a my se nemohli dostat do vyložených šancí. No a nakonec nám ujeli v naší přesilovce a utkání rozhodli. Bylo to určitě smutné, ale myslím, že tady jsou úplně jiná mužstva - naše i slovenské.

Dojde na to v šatně? Je vás tu celkem devět pamětníků.
Zatím jsme se o tom s klukama nebavili. Přece jen se to stalo před dvěma lety. Nemůžeme se koukat, co bylo v minulosti, musíme naopak žít přítomností. Šanci máme velikou a motivaci obrovskou.

Potkal jste se s dvojicí Handzuš, Hossa, bývalými parťáky z Chicaga, s nimiž jste slavil Stanley Cup?
Mluvil jsem s Michalem Rozsívalem, který potkal "Hosičku" na jídle. Je zvláštní, když musíme být soupeři... Ale tak to je. Žádné větší proslovy teď nebudou, hrajeme proti sobě.

Fotogalerie

Můžou za to výsledky obou týmů, ale přesto: není škoda, že buď Češi, nebo Slováci skončí takto brzy?
Kdybychom hráli proti jinému soupeři, asi bych Slovákům fandil. Takhle jeden z nás zažije hořký konec. Doufám, že to budou oni.

Hraje roli, že budete poprvé hrát v menší hale Šajba? Jak na vás působí?
Led vypadá možná o trošku lépe než vedle - doufejme, že to bude naše výhoda. Já osobně jsem na led docela háklivý, proto jsem rád. Kabina je normální, veliká. Všechno klape.

Hraje se od devíti večer místního času. Jak vám den uběhne?
Je pravda, že je to trošku později. Navíc máme dřív rozbruslení, snad od desíti, odpoledne tak bude hodně dlouhé. Je třeba neležet celý den na pokoji, trošku se po obědě pohnout a až pak se natáhnout.

Cítíte, že začíná pravé play-off? Souboje, kdy jde o vše?
Pokud se vám v play-off jedno utkání nepovede, je pořád příležitost vrátit se do série. Tady je šance jenom jedna. Musíme hrát se sebevědomím a jít po nich. Hlavně nebýt nervózní, aby se nám neklepaly ruce.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze