V roce 1999 těžce havaroval při tréninku a následující tři měsíce byl upoután na invalidním vozíku. "Tehdy jsem myslel, že je s lyžováním navždy konec. Ale ten sport je pro mne velkou vášní. Stačilo, aby se mi uvnitř rozhořela naplno," vzpomínal na kritické období své kariéry. "Po dvou měsících jsem už tušil, že se vrátím."
Nebylo to jen jeho neštěstí, co jej hnalo vpřed. Poté, co v říjnu podlehla těžkým zraněním z tréninku jeho kamarádka Régine Cavagnoudová, zakousl se do přípravy s ještě větší vervou. "Ta tragédie nás v národním týmu hodně sblížila. Moc lyžování milovala a dělala jej pro radost. V tom je pro nás inspirací," vyjádřil svůj obdiv pětadvacetiletý lyžař.
Ani v sobotu nechybělo hodně, aby svůj životní triumf propásl. Vidal totiž těsně před závodem zjistil, že logo na jeho rukavicích je větší, než dovolují pravidla a rychle se začal shánět po jiných. První si je zkusil půjčit u krajanky Carole Montilettové a ta neměla nic proti. Byl to stejný pár, v němž si Francouzka dojela pro zlato ve sjezdu.