"Zdržení při stavbě olympijského komplexu bude mít strašné následky pro naše sportovce," prohlásil Papadojannakis. Atény získaly právo pořádat hry při volbě v roce 1997, ale práce na sportovištích se rozběhly až o tři roky později.
"V roce 2000 byla zavřena dvě hlavní olympijská centra, což nám zkomplikovalo situaci. Navíc většina aténských sportovišť byla vybrána jako tréninkové areály pro hry a musela být také rekonstruována," dodal šéf olympijského týmu.
Řečtí sportovci byli kvůli tomu "vyhnáni" mimo Atény. Například vzpěrači, kteří pravidelně získávají pod pěti kruhy medaile, za poslední tři roky dvakrát změnili umístění svého tréninkového centra.
"Je to hodně složité. Sportovci i svazy se museli stěhovat z Atén, nebo dokonce až do ciziny," připomněl Papadojannakis.
Atleti, včetně největší hvězdy a obhájce olympijského zlata na dvoustovce Kostase Kenterise, se museli přesunout do zemí v Perském zálivu, nebo využívali k tréninku ostrov Krétu.
Vedle dalekých přesunů však řeckým sportovcům vadí i tradiční nedostatek financí. Svazy prý nedostávají od státu tolik peněz, kolik by na zajištění kvalitní přípravy potřebovaly.
"Samozřejmě, finanční problémy stále přetrvávají. Máme od naší vlády jen část slíbených peněz," postěžoval si Papadojannakis.
Řečtí sportovci chtějí na olympijských hrách, které začnou 13. srpna, překonat v domácím prostředí rekordní medailový zisk ze Sydney. Před čtyřmi lety získalo Řecko třináct cenných kovů.
 Čilý stavební ruch stále panuje i na historickém stadionu Panathinaiko. |
