Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Středa 23. srpna 2017 Sandra

Chci zaplavat osobák, říká zkušený plavec Svoboda

Květoslav Svoboda - Plavec Květoslav Svoboda | foto: MF DNES

8 2008
Po olympiádě v Aténách to s jeho kariérou šlo z kopce. Na evropském šampionátu zkolaboval, výsledky měl mizerné. Jenže pak si 26letý plavec Květoslav Svoboda řekl dost.

A místo pozvolného konce kariéry si přizval na pomoc psychology a udobřil se s trenérem Jiřím Kyněrou. I proto se s jistotou probojoval na své třetí hry a v Pekingu se hodlá dostat mezi 16 nejlepších na 200 i 400 metrů volným způsobem.

Dřív by ho možná blížící se olympiáda trochu rozhodila, tentokrát ale ne. "Jsem úplně v klidu" říkal znojemský plavec tři dny před odletem. Za poslední tři roky se zlepšil ve vodě a hlavně si všechno srovnal v hlavě.

"V Sydney jsem to prožíval tak nějak, jak to přišlo a odešlo, bylo to celé nějaké rychlé. Atény jsem prožíval dost, tam jsem nesl vlajku, což byl jeden z nejlepších okamžiků kariéry.

Teď jsem olympiádě obětoval strašně moc, celé poslední dva roky, všechny výkony a závody jsem zvládl v nadprůměru. Takže teď uvidíme, jak to na místě prodám."

Velké zavazadlo asi nevezete, že?
No divil byste se, vezu. Těch věcí je strašně moc, co jsme nafasovali. Musíme to vyřešit nějak, abychom toho nevezli tolik. Sice máme povoleno 20 kilo navíc, ale i tak toho člověk nechce tahat tolik. Ale dvě kabely budou určitě plné. Je tam všechno od oblečení, pomůcky pro plavání a plavky s brejličkama, to je to nejmenší. Také výživné prostředky.

Kolikery plavky si berete s sebou? Jedny to asi nebudou...
To určitě ne. Čekáme do poslední chvíle, co vymyslí Arena. Mrzí mě ale, že ten konkurenční boj Areny a Speeda je velký, a zatím jsem je nemohl vyzkoušet. Chtěl jsem je zkoušet hlavně při tréninku, a to nešlo. Jenže je to hodně důležité, aby si člověk zvykl na rychlost.

Jaký časový rozdíl mohou na dvoustovce plavky udělat?
Když se podíváme na světové tabulky, tak se najednou deset plavců zlepšilo o tři vteřiny...

...což je hodně.
Na dvoustovce je to dost. A uvidíme, jak se to ještě posune.

S jakou formou a jakými očekáváními do Pekingu vyrážíte?
Řekl bych, že forma se připravuje dobře a závody v poslední době tomu nasvědčují. Cíl je pro mě dostat se do osobního rekordu. To je 1:48,35 na dvoustovce. To bude odrazové, dlouho jsem se na ty časy nedostal. Věřím, že se to podaří.

Světová špička pádí kupředu. Kam byste se mohl tímto časem dostat?
Do 16. místa by to mělo být stoprocentně, ale několik plavců tam zklame a nezaplave tak, jak má, někteří se zase hodně zlepší. Ale plus minus by to tak mělo dopadnout, když zaplavu dobře.

V poslední době jste říkal, že si závody jezdíte užívat. Komu za to vděčíte nejvíc z lidí, kteří vás dostávali z krize, která přišla v roce 2004?
Řekl bych, že všem lidem, kteří se kolem mě začali motat. Ať už jsou to psychologové, trenér na posilování. Největší zásluhu na tom má ale můj trenér Kyněra. Měli jsme spolu velkou rozepři, vyměnili jsme si pár názorů. Já jsem nesouhlasil s ním, on se mnou. Ale teď pokračujeme bez komplikací. Když tak si něco řekneme a nevidíme v tom problém a to se mi na tom hrozně líbilo.

Ale zas aby někdo nepochopil to užívání tak, že jezdím na výlety, to ne. Já jezdil na závody hodně pracovat a nedostal jsem se do pohody. To mě štvalo, že trénuju a zbytečně se tím vším trápím. Věřím, že na tomhle jsme zapracovali a dokázali jsme to odbourat. Asi ne ještě stoprocentně, ale posun se už ukáže na olympiádě.

Vy jste psychologa jednou nazval přítelem na telefonu...
...určitě, lidé okolo mě to ví. Vyzkoušel jsem jich víc a spolupracoval jsem s panem Morávkem. Rozpoutali jsme spolupráci, měl krásná a příjemná cvičení, která mě uvolňovala a pomáhala mi.

Psalo se o tom, že žonglujete, přeříkáváte si abecedu. Měníte cvičení, nebo zůstáváte u těch osvědčených?
Používám jiná, ale spíš pracuju s tělem. A nerad bych nějaká prozrazoval, protože i ti doktoři to mají jako tajemství.

O olympiádě se toho napsalo už hodně. Jste zvědavý, jak to bude v Pekingu vypadat?
Stoprocentně, dost se na to těším. Několikrát jsem byl v Číně a bylo to tam příjemné. Ale byl jsem jen v Šanghaji a to je dost evropské město. Akorát se trochu bojím smogu, protože jsem astmatik.

Vy byste mohl mít čas, abyste se okolo olympijské vesnice porozhlédl. Už víte, co byste chtěl vidět?
Nějaké sporty určitě, hlavně atletiku a Romana Šebrleho. A pak taky tenis, kde je naše špička.

Máte nějakou věc, kterou si berete na každý závod s sebou, která nesmí chybět?
Mám v zadní kapse batůžku takový talisman, který jsem kdysi dostal. Do té kapsy nesahám a je tam schovaný.

V Číně budete se svým oddílovým kolegou Michalem Rubáčkem, bude to výhoda?
Určitě. Je to člověk, se kterým jsem pořád, a je příjemnější, když je tam člověk, kterého dobře znáte a můžete si s ním povídat v podstatě o čemkoliv.







Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze