Zlom v desetikilometrové stíhačce přišel při druhé ráně na poslední střelbě.
Na ní se Rezlerová zasekla a to byl konec. Následovaly čtyři trestná kola, celkem 600 metrů navíc. "Ta jedna ve stoje se ještě bere, ale ty čtyři - to je strašně moc," smutnila Rezlerová. "Nevím, kde jsem selhala. Nevím, že bych něco strhla. Nerozumím tomu."
Možný sen o desítce nakonec přešel v boj o třicítku. "Jen jsem si stále říkala - koukej makat. Ale čtyři kola na tomhle těžkém sněhu, to bylo strašně moc.
Odrazilo se to v poslední kole, kdy mě ještě tři holky předjely. Ještě jsem zaútočila na tu jednu, takže jsem nakonec uhájila dvaatřicáté místo. Ale jsem zklamaná, mělo to být lepší."
Jilemnická závodnice hořekovala nad sněhovými podmínkami. Před závodem hustě nasněžilo a přestože se počasí umoudřilo, těžký sníh dělal biatlonistkám problémy.
"Co se dělo před závodem, to zlomilo psychicky asi všechny. Bylo strašné vybrat lyže a udržet se v psychické pohodě. Ještě že přestalo pršet, jinak by to bylo ještě těžší. Horší podmínky snad v této sezoně ještě nebyly."
Rezlerová teď chce především zapomenout. Těší se na regeneraci a odpočinek. "Dám si panáka a hodím tu střelbu za hlavu," řekla už s úsměvem.
"Jestli to neumrzne, tak asi zítra vynecháme trénink. Bere to opravdu hodně sil. Doufám, že pro individuální závod budou podmínky jiné."
