"Měl jsem tu báječnou příležitost plavat tento závod, protože jeden z mých nejlepších přátel mi to umožnil a já jsem mu za to vděčný. Téhle skutečnosti si vážím víc než medaile samotné," řekl Thorpe, jenž byl bezprostředně po dohmatu evidentně dojatý.
Jednadvacetiletý fenomén neprohrál na této trati sedm let a představa, že ji v Aténách nepoplave, vyvolala na jaře v Austrálii velké pozdvižení.
Stevens, jenž v kvalifikaci skončil druhý za Grantem Hackettem, se nakonec rozhodl soustředit na trať 1500 metrů a štafetu, čímž rozradostnil Thorpa i početný dav jeho
fanoušků.
"Uplynulý půlrok byl nabitý emocemi. Dneska jsem nejspíš plaval nejen pro sebe, ale pro více lidí. To se mi stalo poprvé a stálo to za to," prohlásil populární plavec. Po sportovní stránce ho však dnešní výkon zcela neuspokojil, za vlastním světovým
rekordem zaostal o tři sekundy.
"Neplaval jsem dobře, o tom není pochyb. Nic bych ale neměnil," vychutnával si emoce ze závodu, v němž málem chyběl.
Stejně jako před čtyřmi lety odsunul Thorpe na druhé místo krajana Hacketta, který se však snu o olympijském vítězství na této trati nevzdává. "Na jednu stranu je to frustrující, ale zkusím to znovu v Pekingu a třeba se to povede tam. Za poslední čtyři roky jsem se hodně zlepšil a pořád se přibližuji," uvedl čtyřiadvacetiletý závodník.
Od zlata ho dělilo jen 26 setin sekundy. "Je to mrzuté prohrát o takový kousek, ale co, byl to dobrý závod. Držel jsem
se svého plánu, řekl bych, že jsme měli oba stejnou taktiku," mínil Hackett.