Poté, co start v Baku odřekla česká bikerská jednička Jaroslav Kulhavý, stal se Ondřej Cink českým lídrem. A své role se zhostil důstojně. „Nakonec budu s pátým místem spokojený,“ povídal, avšak s rychlým dodatkem: „Bezprostředně po dojetí mě však výsledek trochu mrzí.“
A je zřejmé, proč: Cink se držel v pětičlenné skupině na čele, jednu chvíli i vedl. „V duchu jsem si říkal, že by to mohlo vyjít; jelo nás pět a za námi byla velká díra. Ale ten pád mi to zkazil,“ líčil.
Bohužel – české čekání na první medaili z Evropský her pokračuje proto, že před Cinkem v zatáčce uklouzl jeho italský soupeř: „Já šel přes něj, přes řidítka a první trojka nám ujela. Blbě jsme vypadli z boje o medaili. Přitom jeden ze Švýcarů tak trochu visel na gumě a já cítil šanci...“
Málo platné, bylo z toho ve velmi žhavém ázerbájdžánském odpoledni nakonec velké švýcarské představení: tamní jezdci brali všechny tři medaile a především vítěz Nino Schurter podal v těžkých podmínkách grandiózní výkon.
„Nikdo po něm už ani nešel,“ uznal Cink. „Měl obrovský nástup, všichni se pak soustředili na boj o druhé a třetí místo. Ale Švýcaři si to zaslouží, přijeli sem s nejsilnějším týmem.“
Závod na okraji Baku označil Cink za nejtěžší v této sezoně. „Bylo to náročné. Trať je rychlá a intenzivní a v horku všechno ubíralo více sil než normálně,“ popisoval. Kromě pátého místa bude český biker na první Evropské hry vzpomínat i kvůli kuriózní situaci, která souvisela s tím, že dráha pro horská kola sousedila se střelnicí.
„Při prvním tréninku mě trefil do helmy úlomek „holuba“, někoho dalšího prý trefil brok do nohy. V pátek jsem se trochu bál tady trénovat,“ říkal, ale již s úsměvem: „Naštěstí se pak střílelo na druhé straně střelnice, takže to bylo v pohodě. Doufal jsem, že se to vyřeší, že si někdo bude stěžovat. A to se asi stalo.“
