Ještě v březnu byla okolo holá pláň a při inspekci evropských novinářů u Národního stadionu v Baku dul chladný vítr.
Teď? Metropole Ázerbájdžánu hlásí jasno, večer 26 stupňů - a moderní aréna se zářícím pláštěm má nabídnout dokonale upravené okolí i pompézní slavnostní ceremoniál.
Ten odstartuje v 21.00 hodin místního času (v Česku je o tři hodiny méně) a zahájí akci, která má obrovské ambice, ale i neméně velké problémy k vyřešení.
Dá se říci, že první ročník Evropských her vlastně určí budoucnost celého projektu. Půjde-li o mimořádný úspěch, může myšlenka měření sil napříč sporty vždy rok před olympiádou získat na síle. Ale v opačném případě? Kdo ví, neboť Nizozemci se ještě před startem her v Baku vzdali pořadatelství 2. ročníku v roce 2019. Vláda jednoduše nenašla dost peněz.
„Je to zklamání. Nyní se naplno zaměříme na to, aby byl premiérový ročník v Baku co možná nejlepším odrazovým můstkem pro kontinentální hry Evropy,“ uvedl šéf projektu Patrick Hickey.
„Měníme vizi v realitu“
Ázerbájdžán se hodlá předvést na maximum. Pořadatelství získal až v prosinci 2012 - to je u akce téměř olympijských rozměrů a s olympijskými ambicemi krutě málo času. Země bohatnoucí na těžbě fosilních paliv najala řadu lidí spojených s úspěchem letních her v Londýně. Investovala, stavěla.
„Třicet měsíců jsme proměňovali vizi na realitu. Jsem ohromně hrdý na to, čeho jsme dosáhli. Tohle je největší událost v dějinách ázerbájdžánského sportu,“ uvedl šéf sportovních operací her Simon Clegg, jeden z „Londýňanů“ na klíčových postech.
Země ovládaná prezidentem Ilhamem Alijevem v lecčems připomíná třeba Katar, jiného nového velkého hráče ve světě sportu. Ropné bohatství, autoritativní systém vládnutí, kritika od lidskoprávních organizací - ale také ochota dávat peníze do sportu a do spektakulárních staveb. V Ázerbájdžánu si oficiálně slibují i to, že Evropské hry vzbudí zájem u místní mládeže.
Stejně jako nelze pořadatelskou zemi šmahem ani odsoudit, ani vychválit, platí to také pro Evropské hry.
Tím, že jde o pionýrský ročník, logicky chybí tradice. Tím, že by v ideálním případě mělo jít vlastně o spojení všech mistrovství Evropy do jedné akce, logicky zatím odpadají hvězdy z atletiky, plavání či řady míčových sportů.
„U disciplín, v nichž je mistrovství Evropy komerčně úspěšná akce, asi těžko někdo svoji nosnou slepici předá někomu jinému,“ uvedl již dříve sportovní ředitel ČOV Martin Doktor, šéf české mise pro Baku.
Češi čekají olympijské podmínky
Na druhou stranu: zrovna Češi pošlou do Baku celkem 129 sportovců, tedy výpravu srovnatelnou s poslední olympiádou. Pro mnohé to bude životní šance zkusit si tak velkou akci, zažít slavnostní zahájení na vyprodaném stadionu.
A pak je tu faktor Rio. Třeba u střelců platí, že vítězové se do Brazílie přímo kvalifikují.
Další disciplíny v Baku bojují o body do kvalifikačních žebříčků - a také jde rok před startem olympijského karnevalu jednoduše o vítaný test.
„Je to pro nás nejdůležitější akce roku,“ říká Doktor. „Do Baku jede obrovská výprava a vše bude na úrovni olympijských her.“
Česká esa? Hned v pondělí a úterý budou v 300 kilometrů vzdáleném Mingačeviru bojovat o medaile úspěšní rychlostní kanoisté. Pak jsou tu ambiciózní střelci, judista Krpálek (pro nějž jsou Evropské hry zároveň mistrovstvím Evropy) či mladý šermíř Choupenitch.
Byť se konkurence u nového projektu těžko odhaduje, Doktor uvedl: „Máme ve výpravě špičkové borce. Věřím, že by sedm až deset medailí mohlo být.“
I zde tradičně platí, že český úspěch může přitáhnout i české fanoušky.
Ambiciózní projekt s mnoha otazníky může začít.
