Růžová loga s pěti kruhy ovšem na budovách nesvítí tak hrdě jako ta ostatní firemní. Někdo prostě žádá utajení. "Pod námi má kanceláře společnost Total," prozradil Lukáš Matys, český manažer britské olympiády. "Ani oni se nijak neprezentují."
To pro jistotu, aby případní demonstranti nevěděli, před kterou budovou své transparenty rozbalit.
Na olympiádu ale nikdo neútočí. A v jejím ústředí se právě rozjíždí velký organizační finiš. Dva vysloužilé nákladní jeřáby, co stojí opodál na břehu jednoho z kanálů, jako by symbolizovaly, že olympijské hry ještě nemají vyhráno. I méně než sto dnů před svým startem musí poctivě budovat a stavět. "Práce je dost, o víkendu se taky nezastavím."
Canary Wharf = naleštěné mrakodrapy. V oknech se odráží jeden od druhého, olympiáda si pronajala tři. "V tom mém máme čtyři patra, já sedím v šestnáctém," míří Matys ukazovákem kamsi do nebe. "Ale tam novináři nesmějí." Aspoň oficiálně...
Výtah letí neslyšně do olympijských pater, v nich jsou klasické open space kanceláře, stůl vedle stolu, počítače, šanony. Zasedačky s exkluzivním výhledem, taky místnost na modlení. A překvapivý klid na to, jak se to vše hopem blíží.
TADY VLÁDNU JÁ. Čech Lukáš Matys dělá v Londýně technického manažera olympijské kanoistiky.
Dřív byly kanceláře rozdělené po jednotlivých sportech, dnes už se seskupují podle sportovišť. Rychlostní kanoistika sdílí prostory s veslaři, obě disciplíny se konají v areálu Eton Dorney. Zodpovědní za silniční závod cyklistů, který získal azyl v londýnském centru na Mallu, zase sedí po boku s maratonci.
V budově českého manažera sídlí sportovní úsek, ve vedlejší zase výpočetní středisko, do kterého v létě potečou kompletně všechny výsledky z jednotlivých závodišť. Kolik zlatých Čechů tu na počítačových obrazovkách asi uvidí?
Ve třetí budově, snad ještě vyšší než té "české", sedí stylově nejvyšší management olympijských her. Z oken na severní straně kouká na vzdálený olympijský park, na východ na futuristickou O2 Arénu, kde se uskuteční gymnastické soutěže a finále basketbalového turnaje. Za ní přes vodu stojí hala pro stolní tenis, na jihu zase hvězdárna v Greenwichi, pod níž už roste jezdecká aréna. "Výhled mě i po tak dlouhé době pořád baví," přiznává Matys.
Ostrov s dvousetmetrovými věžáky je obklopen Temží jako vodní tvrz. A měl by být i stejně nedobytný, aby se nezopakoval bombový útok z roku 1996, který měla na svědomí radikální IRA a který krom stomilionové škody stál i dva lidské životy. Toto místo má totiž svoji důležitost.
Vždyť tu bije srdce olympiády.
