Potvrdil svou pověst mimořádného hráče i ochotného člověka. Na ledě 43letý forvard ve finské sestavě vyčníval. A po bolavé prohře v olympijském semifinále zase Selänne trpělivě odpovídal na otázky reportérů.
"Tohle bude těžké spolknout," prohlásil Fin. "Navíc cítíme, že jsme nepodali náš nejlepší možný výkon."
Selänne ohlásil, že tato sezona je jeho poslední. S Finskem zlato nikdy nezískal. A vzhledem k tomu, že jeho Anaheim míří v play-off NHL daleko a jeho účast na mistrovství světa je takřka vyloučená, asi přišel o poslední šanci.
Čím si porážku vysvětlujete?
Sám netuším. Když víte, že jste podali maximum, dá se i porážka lépe vstřebat. Ale takto... Možná nás čtvrtfinále s Ruskem stálo příliš mnoho sil. Cítil jsem, že jsme oproti Švédům o krok pozadu. A cítil jsem to mnohokrát.
Přetlačili vás? Měli výhodu v lehčím čtvrtfinálovém soupeři?
Zápasy proti nim jsou pokaždé hodně silové, pokaždé těžké. Musíme jim vzdát hold. Připadalo mi, že měli víc energie. A nejhorší je, že i když jsme nepřevedli maximum, měli jsme šanci. Hlavně v první třetině ve dlouhé přesilovce pěti proti třem. Úvodní část byla dobrá, ale na takové úrovni musíte odehrát skvěle celých šedesát minut.
Mohla nějak týmem zacloumat nečekaná absence gólmanské jedničky Raska?
Nemyslím si. Kari (Lehtonen) odvedl výbornou práci a dal nám svými zákroky šanci. Ano, byl jsem překvapený, když Tuukka nevyjel ani na rozbruslení. Ale to se stane. Naštěstí máme na tomhle postu hodně velkou sílu.
Dokáže vás zápas o bronz vyhecovat?
Teď je zklamání obrovské, navíc na regeneraci bude hrozně málo času. Na druhou stranu - náš soupeř, kterého se teprve dozvíme, bude mít času ještě míň... Doufám, že smutek vytlačíme. Máme ještě jednu šanci.
Vy se v případě zisku bronzu můžete stát nejstarším hokejovým olympijským medailistou. Je to váš cíl?
Jednoznačně. Musíme se vrhnout po tom, co zbylo. Získat na tomhle turnaji jakoukoli medaili, to je něco absolutně skvělého. Snad to zvládneme. Snad si v sobotu vybereme lepší den.
Medaile je ve hře, vaše šance na reprezentační zlato však zmizela...
Samozřejmě to bolí. Ale takový je hokej. Jednou jste dole, jednou nahoře. Člověk musí umět uznat i tohle.
