Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Neděle 30. dubna 2017. Blahoslav

Fukušima a „záchranné“ olympijské kruhy. Velké gesto i velký risk?

Na stadionu ve Fukušimě se v roce 2020 odehrají olympijské zápasy v baseballu a softballu. Podle organizátorů gesto úcty, podle protijaderných aktivistů planý signál pro místní lidi. | foto: Profimedia.cz

22 2017
Scházejí lidé, zato se přemnožila divoká prasata. Čuníci si vykračují mezi opuštěnými domy a nejsou určeni k lovu - jejich maso totiž obsahuje velké množství cesia, a tak vláda zakázala konzumaci a mrtvá prasata jsou převážena do zvláštního zařízení, kde jejich těla rozloží bakterie. Tolik k roku 2017. V roce 2020 tu bude olympiáda.

Japonská prefektura Fukušima vyděsila před šesti lety planetu havárií místní jaderné elektrárny, proto do sebe rozbujelá černá zvěř dostává radioaktivitu pojídáním kontaminovaných rostlin z okolí.

Pořadatelé letních her v Tokiu ale hodlají vrátit oblast lidem - podle jejich vizí k tomu výrazně přispěje fakt, že stadion ve městě Fukušima po nutné modernizaci přivítá olympijské duely v baseballu a v softballu.

Divoká prasata se stala problémem v městech nedaleko jaderné elektrárny.

Divoká prasata se stala problémem v městech nedaleko jaderné elektrárny.

Nápis na stěně základní školy ve městě Namie nedaleko elektrárny Fukušima.

Nápis na stěně základní školy ve městě Namie nedaleko elektrárny Fukušima.

„Fukušima tím získá ohromnou možnost ukázat světu, jak deset let po katastrofě pokročila obnova,“ uvedl Joširo Mori, bývalý japonský premiér a prezident organizačního výbor her. „Projevíme tím vděčnost všem, kteří nám pomohli. Jsem si jistý, že se lidé z Fukušimy na olympiádu také velmi těší.“

A to je právě otázka.

Fotbal, ragby, olympiáda

Nelze popřít, že tohle gesto v sobě má rozměr, po kterém v posledních letech tak sužované olympijské hnutí prahne. Už žádné korupční skandály, žádná betonová monstra u Černého moře v Soči, žádná olympiád na dohled chudinských domků favel jako v Riu.

Co se stalo ve Fukušimě

V březnu 2011 se v Japonsku udála největší nukleární katastrofa od havárie ukrajinské jaderné elektrárny v Černobylu v roce 1986. Po zemětřesení o síle devíti stupňů, po kterém následovala vlna cunami, došlo ve Fukušimě k havárii v jaderné elektrárně - o život tehdy přišlo více než 15 tisíc a kvůli úniku radiace muselo být evakuováno 160 tisíc dalších obyvatel, přičemž mnozí už se zřejmě nebudou moci do svých domovů nikdy vrátit. Japonská vláda loni v prosinci zdvojnásobila odhad nákladů spojených s havárii na 21,5 bilionu jenů (4,8 bilionu Kč) a odškodné navýšila na 7,4 bilionu jenů z 5,4 bilionu. Radiace z Fukušimy dosáhla podle vědců dokonce až k břehům Severní Ameriky, avšak nikoli v množství, které by ohrožovalo lidské zdraví.

Gesto naděje. Víry. Optimismu.

Ale pro ty, kteří situaci sledují z jiného úhlu, jde pouze o cestu do pekla vydlážděnou akry dobrých úmyslů. „Je to nehoráznost,“ uvedla pro The Telegraph Aileen Mioko-Smithová, protijaderná aktivistka z organizace Green Action Japan.

„Je to možná fajn pro sportovce, kteří sem přijedou na pár dní. Jenže vláda tím říká, že se všechno vrací do normálu. Je prostě špatně tvrdit, že se lidé naprosto v pořádku mohou zavítat do svých domovů, farmáři na svá pole a děti na svá hřiště pod otevřeným nebem.“

Kvůli havárii vyvolané zemětřesením a ničivou masou mořské vody žije mimo svá původní obydlí přibližně 160 tisíc lidí a pro některé z nich tahle cesta měla jen jeden směr; zpátky už to nepůjde nikdy.

Citlivost tématu je zřejmá. Leccos se díky ní může ztratit v překladu. Třeba to, že Aréna Azuma Baseball Stadium postavená v roce 1986, se ve městě Fukušima nachází zhruba 70 kilometrů od elektrárny. Je to moc, nebo málo?

Japonci se navíc rozhodli uctít oběti a vysídlené - a zároveň, proč to tajit, i rozhýbat místní ekonomiku - také ve městě Sendai. To v roce 2011 zasáhlo silné zemětřesení a v rámci tokijské olympiády přivítá jeden ze zápasů fotbalového turnaje. Jiné těžce poškozené město Kamaiši zase bude hostit část ragbyového mistrovství světa 2019.

„Letní olympiáda má posloužit jako spirituální i hmatatelný symbol toho, jak se Japonsko otřepalo z národní tragédie,“ stojí v prohlášení organizačního výboru.

Lepší svět díky baseballu?

S ideou nemají problémy zástupci zúčastněných sportů, ba naopak. „Je pro nás neuvěřitelnou ctí přispět k tak smysluplné věci. Tuto povinnost bereme mimořádně vážně, vždyť můžeme využít sílu olympijského hnutí a sportu k tomu, abychom společně pomáhali vytvářet lepší svět,“ uvedl Riccardo Fraccari, prezident spojené federace baseballistů i softballistů.

Vláda fukušimské prefektury zase přislíbila zadotovat nutnou renovaci již přece jen omšelejší arény Azuma, která mimochodem v době největšího chaosu posloužila jako evakuační centrum.

Jenže tak jako nepanuje žádná univerzální shoda o míře (ne)bezpečí a (ne)výhod jaderné energie, stejný problém vyvstává i zde.

Geigerův detektor ionizačního záření nedaleko elektrárny Fukušima.

Geigerův detektor ionizačního záření nedaleko elektrárny Fukušima.

Olympiáda jako nositel naděje, či olympiáda jako nositel bezohlednosti a důkaz, že zájmy byznysu a „jaderné lobby“ přehluší vše včetně toho nejpodstatnějšího, tedy starostí o zdraví obyvatel? Vyberte si.

Videozáběry reportéra Telegraphu pořízené ve městě Naraha, jež leží 19 kilometrů od elektrárny, jsou hodně depresivní. Automaty na nápoje rozbité zemětřesením a jejich roky nedotčený obsah, zrezivělé části opuštěných kol. Z vlaku vysedá jeden jediný člověk. A čím blíže Fukušimě, tím větší a děsivější svědectví destrukce.

Olympijský baseball a softball se budou odehrávat přece jen dále od epicentra, ale zase tak daleko ne.

Pokud by sport zvládl vyléčit i takto bolavé rány, mohou organizátoři japonských her jásat vážně nahlas.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze