Ale situace nebyla klidná do posledního momentu. Marek Heinz, který se ještě ani pořádně nezabydlel ve svém novém působišti, německém Hamburgeru SV, a nominace ho řádně zaskočila, se v posledním týdnu k reprezentaci země na olympiádě vyjadřoval všelijak. Na srazu byl ale už s odletem smířen.
"Nejsem naštvaný, jen mi to zkomplikovalo situaci," ujišťoval trochu nejistě všechny novináře. Hamburk ho na olympiádu nechtěl pustit a celý týden se snažil jeho odlet odvrátit. S hráčem jeho trenér počítal do základní sestavy pro Ligu mistrů, která je pro klub momentálně nejdůležitější. "Byl jsem neustále pod palbou telefonátů z obou stran. Ještě teď jsem z toho pořádně zmatený, ale jsem rád, že už je to za mnou," popisoval situaci posledních dní útočník, který nakonec dorazil do hotelu již den předem.
Podobné nepříjemnosti zažil český kouč s italskou Neapolí a německým Hannoverem. Marek Jankulovski a Jan Šimák jsou pro týmy na úvod sezony příliš cenným zbožím a výpadek na dobu čtrnácti dnů nechtěli v klubech akceptovat. "Vždyť i Roman Týce, když ohlásil, že pojede na olympijské hry, byl z mančaftu vyřazen," posteskl si Brückner, kterého nejvíce překvapil právě přístup zahraničních klubů. "S domácími kluby to nakonec nebylo vůbec problematické. Poté co jsem se dozvěděl, že si budu moct vzít jen dva hráče, jsme se rychle dohodli a já jsem se sestavou spokojený. Nemám pocit, že by byl tým poslepovaný, vždyť kromě Jarolíma jsou tu všichni, co vybojovali na Slovensku stříbro," snažil se kouč obhájit svůj výběr.
Jen k jednomu pochybení se trenér přiznal. "Byla chyba uveřejňovat jméno Petra Kouby v širší nominaci, ale nechal jsem se zvyklat radami, že čeští gólmani nejsou kvalitní. Nakonec jsem se ale rozhodl jinak, i když Koubovi jsem to zavolat měl," pronesl sklesle.
Reprezentace ještě zítra absolvuje dva tréninky a ve středu 6. října vyrazí po devatenácté hodině z ruzyňského letiště na čtyřiadvacetihodinovou cestu. "Už v letadle se budeme po poradě z lékařem srovnávat s australským časem, tak abychom šli spát v době, kdy je v Austrálii noc. Po příjezdu se najíme a začneme normálně s dvoufázovým tréninkem a pravidelnou regenerací," zaplašoval Petr Fousek obavy novinářů na problémy s aklimatizací. "Čeká nás i jedno přátelské utkání s místním regionálním výběrem," dodal ještě Fousek.
Sami hráči se aklimatizace obávají ale jisté zkušenosti už s ní mají. Navrátilec Martin Vozábal z Českých Budějovic se s podobným problémem setkal už na výjezdu jedenadvacítky do Číny. "Mám z toho trochu strach, protože v Číně jsem s tím měl obrovské problémy. Přes den se mi chtělo spát a v noci jsem koukal na televizi," popisoval jednadvacetiletý záložník své pocity. Olomoucký Tomáš Ujfaluši byl na tom v Hongkongu podobně: "Chodím většinou spát ve tři ráno a i když jdu spát, tak prostě neusnu."
Přesto se ale fotbalisté do dějiště her těší a většina z nich věří, že cesta k protinožcům nebude jen pouhým výletem za poznáním australských přírodních krás. "Vždycky, když jsme někam letěl, přivezl jsem si medaili. Mám už doma stříbrnou a bronzovou, teď si letím pro zlato," prohlašoval usměvavý sparťanský záložník Libor Sionko. Stejný cíl má i v posledních dnech velice populární Marek Heinz, který rezolutně odmítal dohady, že by se hned na úvod turnaje schválně zranil, aby se mohl vrátiti zpět. "Nepřipadá v úvahu. S tímhle si nezahrávám. Teď už jsem tady, tak si chci přivézt medaili a klokana," zavtipkoval Heinz.
