Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Pondělí 21. srpna 2017 Johana

Hrám hrozil zánik. Byly jen pouťovou atrakcí

11 2004
Praha - Indiáni proti trpaslíkům, plavci na tonoucím voru, atletika na louce. Než se olympijské hry staly gigantickým podnikem, málem zanikly. Na počátku 20. století je pohltily výstavy. Kupodivu byl vinen Pierre de Coubertin, prezident Mezinárodního olympijského výboru. Jeho napadlo přičlenit hry ke Světovým výstavám. Následovalo fiasko v Paříži 1900. Alfred Picard, generální sekretář výstavy, Coubertina nepochopil.

Plakáty informovaly jen o „závodech ve sportech a cvicích tělesných“.

Picard vypsal i soutěže v chytání ryb na ulici nebo v běhu trojnohém. Mnohé z nich MOV nezařadil do oficiálního programu.

Utkali se i bruslaři. V rámci expozice nožířství. Pro plavce přichystali závod na 200 m s překážkami. Museli vyšplhat na sloup, umístěný ve vodě, přelézt jeden člun, podplavat druhý.

A atletická dráha? Vytyčili ji na hrbolaté louce u Buloňského lesíku. Dráhy oddělovaly provazy napjaté mezi kolíky zatlučenými v zemi. Ne všechna jména pařížských vítězů jsou známa. Francouzská dvojveslice Brandt - Kelin přišla o kormidelníka, a tak posadila do lodi sedmiletého kluka, kterého „sebrala“ na ulici. Po závodě utekl, jeho totožnost nikdo nezjistil.

OLYMPIÁDA, POTŘETÍ DO TÉŽE ŘEKY

Seriál MF DNES vzniká ve spolupráci s Whisconti a Českou televizí, která na jaře odvysílá cyklus
"Olympiáda, potřetí do téže řeky"

Televizní cyklus bude k dispozici i na VHS a DVD

Soutěže, zčásti sport a zčásti pouťová atrakce, skomíraly na okraji zájmu, téměř bez diváků. Výjimkou se stalo jen klání lukostřelců, zastřílet si totiž mohli i příchozí.

Dostavily se jich dva tisíce. „Byl jsem smuten a zahanben,“ uvedl Coubertin o pařížském dobrodružství. Přesto akceptoval další: třetí novodobé hry se v St. Louis 1904 opět konaly v rámci mezinárodní výstavy.

Po jejich skončení francouzský baron psal: „Zanevřel jsem na to město, jež mě zbavilo všech iluzí.“ Vrcholem naprosté ignorance Coubertinových ideí byly tzv. antropologické dny amerických organizátorů: závody indiánů proti africkým trpaslíkům, Patagoncům a dalším rasám. „Vyžadovalo by mimořádnou shovívavost starobylých předků, kdyby se náhodou ocitli mezi rozjařenými diváky,“ poznamenal si Coubertin.

Plavci soutěžili v St. Louis v umělém jezírku nepravidelného tvaru. Startovali z voru, který pod jejich váhou klesal ke dnu. A vítěz maratonu Hicks se na trati dopoval alkoholem i strychninem.

Olympijská myšlenka hynula. Po hrách v Londýně 1908 naštěstí jejich výstavní éra skončila. Přežily.

Letos je v Aténách čeká 28. pokračování.

PAŘÍŽ 1900. Přetah lanem na louce v Buloňském lesíku - i to byly olympijské hry na začátku 20. století.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze