"Už jen to, že budu na olympiádě, je fantastické," tvrdí čtyřiadvacetiletá slalomářka, která je vůbec první Indkou, jež kdy prošla kvalifikací na zimní hry. V Turíně pojede obří slalom, ale i slalom klasický, do něhož se kvalifikovala až víkendovým sedmým místem na Soláni v Beskydech.
"Limit je takový, aby ho zvládlo co nejvíc lyžařek," říká otevřeně trenér. "Takže na olympiádě od ní můžete čekat časy o dvacet vteřin horší než od zbytku závodnic."
V Turíně tak bude Indka podobnou atrakcí, jakou nabídl na zimní olympiádě v Calgary před 18 lety jamajský čtyřbob. Příběh čtyř bobistů z tropického ostrova v Karibiku byl později dokonce zfilmován. Vzpomínáte na Kokosy na sněhu, že?
Její příběh se však zásadně liší: na rozdíl od Jamajčanů viděla sníh dávno před hrami. Dokonce – než začalo útrpné dojíždění z Dillí – v indických horách žila. "V Kašmíru na hranicích s Pákistánem dělal otec šéfa zimního střediska. Jenže centrum brzo zavřeli kvůli válce a my se museli stěhovat do Dillí."
Dnes už pro ni dlouhodobý pobyt na sněhu opět není problém. Díky japonskému mecenáši, jistému panu Moritovi, si může i slalomářka ze třetí tisícovky světového pořadí (pro srovnání: Záhrobská je v žebříčku devátá) dovolit nákladný trénink v prestižní Bartschově akademii na rakouském Pitztalu.
Pro Indy jsou zimní sporty exotikou. Čtyřčlennou olympijskou výpravu tvoří kromě Ahuji už jen slalomář, běžec na lyžích a sáňkař.
