Co bude vaše nejvýraznější vzpomínka na hry?
Šmídová: Do konce života si budu pamatovat každou rozjížďku. Stejně jako si pamatuju každou rozjížďku z Atén 2004.
Máte v hlavě takovou databanku?
Šmídová: Nemám. Ale dojezdy, všechny v Číně strávené dny a jak jsme se tady cítily, to mi z hlavy jen tak nezmizí.
Asi stejně jako hubnutí před olympiádou. Bylo nutné hodně shazovat?
Šmídová: Nutné ne, ale pomohlo to. Když nefouká, je každý kilogram navíc znát. Předtím na mistrovství světa byl naopak silný vítr, tam se vyplatilo být těžší.
Mrzílková: Však jsem proto taky musela být v zimě tlustá.
Teď jste si to vynahradily. Musely jste se držet.
Šmídová: Ani ne. Přestala jsem poslední měsíc jíst a posilovat, jen jsem běhala. Dostala jsem se na 57 kilo. Nejmíň, co jsem kdy měla.
Mrzílková: Cože? Ty máš 57?
Šmídová: Ty máš určitě ještě míň.
Mrzílková: Já mám 59. Asi proto, že jsem tady měla každý večer tři dortíky.
Naplnilo se, co jste čekaly od olympiády? Cítily jste nějaký tlak?
Mrzílková: Na mě žádný tlak nepůsobil. Tedy až do pondělního rána. To jsem vstala o půl hodiny dřív a nevěděla, co mám dělat.
Nakonec to snad nedopadlo tak špatně. Byly tady nejlepší lodě z celého světa. Mohly jsme být třetí, nejsme. Ale aspoň jsme měly šanci.
Starší z vás ještě nedávno jezdila na lodi sama, získala tak olympijské stříbro. Je velký rozdíl nasednout na loď s parťačkou?
Šmídová: Je to jiný závod, komplikovanější. Když uděláte chybu, mrzí vás to dvakrát víc. Za dva lidi.
Chytilo vás týmové soutěžení?
Šmídová: Je to krok dopředu. Pokud to funguje, jak má, je to větší požitek. A u nás to funguje. Nikdo nás do toho nenutí. Kdybychom byly rozhádané, bylo by to jiné.
Jste spolu zatím jen rok. Byla v Číně znát vaše nesehranost?
Šmídová: Myslím, že ano. Lenka udělala neskutečný krok dopředu v technice, ale ideální by bylo, kdyby měla zároveň i tolik zkušeností jako já. Opakuji: i tak udělala kus práce. A rozhodně nás nebrzdila.
Nepřistihne se člověk ve 33 letech, že už je na vodě pohodlnější, než býval?
Šmídová: Kdepak. Když se dostanu na loď a mám před sebou závod, vypnu. Nevnímám, že mám hlad nebo žízeň, že mi je zima nebo vedro. Dávám do toho pořád maximum.
Pojede tedy loď Mrzílková, Šmídová i v Londýně 2012?
Šmídová: Je to možné. Ale Lenka jde do školy. V září nastupuje na architekturu. Taky zvažuju novou olympijskou třídu pro tři lidi. Takže místo problémů s jednou budou teď problémy hned se dvěma (směje se).
