"Kája před závodem usnula dřív než já. Jak já jí záviděla!" kroutila hlavou. "Ona snad vůbec nebyla nervózní. Zato já před pětkou zase spát nebudu."
Erbanová při olympijském debutu nezklamala, časem 39,32 si vylepšila maximum na nížinných drahách, její nejdůležitější chvíle přijdou až na trati 1 500 metrů. Sáblíková hned esemeskovala mamince své kolegyně. "Ta je totiž pro změnu nervák. Musím ji uklidnit."
Třetí den už jste olympijskou vítězkou. Jak si to užíváte?
Dneska už je to paráda.
Předtím nebyla?
Po neděli jsem vůbec nespala a celý den mě bolela hlava. Ze sluníčka. Nemohla jsem do něj vůbec koukat, jen v brýlích. Ale dneska už jsem zase spala normálně.
Po zlaté trojce vás vozili z místa na místo jako národní hrdinku. Jak jste ten šrumec prožívala?
První večer to bylo husté. Lidi byli milí, ale bylo jich kolem mě tolik, že už jsem z toho byla hotová, unavená. Naštěstí mě před půlnocí odtáhli do vesnice.
ŠAMPIONKA MEZI DIVÁKY. Martina Sáblíková, olympijská vítězka na 3000 metrů, si nenechala ujít závod své parťačky Karolíny Erbanové.
Čekala jste takovou popularitu?
Ne! To jsem si vůbec nedovedla představit.
Kolik jste dostala gratulací?
Telegram od prezidenta, asi 280 esemesek, na Facebooku 303 zpráv a pár dalších.
Odpovídala jste?
Na Facebook jsem napsala: Děkuju všem. Odpovědět na všechny esemesky, to by mi upadl palec. Ale všechny mi udělaly radost.
Udělala jste si nějakou radost i sama?
To ne. Nejlepší bylo, že jsem šla pogratulovat Jardovi Jágrovi k narozeninám. To bylo úžasné.
Co povídal?
Taky mi gratuloval. A řekl, že se mi nepodepíše, dokud nezískám druhou zlatou medaili. Jiná se totiž prý nepočítá.
Tak jste po něm měla chtít pro změnu hokejové zlato, ne?
Však jo. Dali jsme mu hokejku z obchodu v olympijské vesnici a napsali na ni: Go for gold.
Kde máte tu svoji první medaili?
To nemůžu říct, aby mi ji nesebraly uklízečky.
Martina Sáblíková líbá zlatou olympijskou medaili po vyhraném závodě na 3000 metrů. (14. února 2010)
Po rušných dnech začínáte opět s tréninkem. S jakými pocity?
Návrat do haly je fajn. Jinak trénuju normálně, mám sedm dní do startu pětky. Až těsně před ní si zase budu pár dní orážet.
A patnáctistovku si zajedete v neděli jen tak mimochodem? Byla jste na ní přece druhá i třetí ve Světovém poháru.
Hlavně chci znovu zažít tu báječnou atmosféru při závodě. Samozřejmě se budu snažit. Ale výsledek... No uvidíme.
Váš kouč hovořil po trojce o bolavém stehenním svalu. Ještě vás bolí?
Teď je dobrý. Uvidíme, až zase budu víc trénovat. Na kole ho necítím, ale led je přece jen něco jiného.
Může vás při patnáctistovce omezit víc než na trojce?
Ani ne, jedině při startu, který je o něčem jiném než na trojce. Když jsem se viděla, jak jsem na trojce odstartovala, praštila bych se. To bylo strašný, úplně jsem se ploužila. Jenže já měla strašný strach, že skopnu
špunty v zatáčce a diskvalifikují mě.
Po závodě vás německý tisk přirovnal k Usainu Boltovi. Co tomu říkáte?
Nechápu, kde to vzali. On přece běhá stovku. A je daleko lepší.
