"Vezmu si tě po olympiádě domů, jo?" navrhuje jí sjezdařka, zatímco Sunny se usilovně dožaduje salámu.
V hotelu se Záhrobští stravují, naproti v pronajatém bytě bydlí. Žádný luxus jako v domku Kateřiny Neumannové, jen dva skromné pokoje.
Na velké posteli přespává Záhrobská, vedle se na dvě postele musí poskládat její tým: otec Petr, asistent Machytka i lékař Beznoska. "Nějak se zmáčknem," povídá Petr Záhrobský. Dcera bojuje s italským povlečením. "Vždycky ho vyrvu a uklízečka ho ráno zase zastele."
Byt si sehnali sami, zaplatil ho Český olympijský výbor: 270 tisíc korun za měsíc, na kratší období nešel objednat. "Můžeme tu zůstat ještě týden po hrách," vtipkují.
Šárčin bratr Petr raději přebývá v olympijské vesnici, na pokoji s bobisty. "Jemu to vyhovuje," prohodí sestra, dvakrát ho byla navštívit. Odcházela zklamaná. "Představovala jsem si malebnou vesničku, ale je tam bláto a nedodělaná ubytovna."
|
Český trenér postavil slalom Sestriere (tm) - Poprvé v historii zimních olympiád vytyčil trať olympijského závodu sjezdařek český kouč. Petr Záhrobský byl společně s Rakušanem Berthodem pověřen stavbou kombinačního slalomu žen, dostal na starost druhé kolo. Od půl páté odpoledne včera za pomoci vrtačky zarážel červené a modré tyče do zledovatělého svahu v Sestriere. "Trošku to zatočím. Nic lehkého stavět nemíním, holkám ten slalom znepříjemním," vyprávěl. Tratě na vrcholných akcích smějí vytyčit pouze trenéři závodnic z první světové patnáctky. Záhrobský byl poprvé pověřen v prosinci 2004, na Světovém poháru v Zauchensee. Tehdy si ještě branky vyměřoval provázkem. "Teď už ho nepotřebuju," tvrdí. Podruhé stavěl trať při lednovém slalomu v Mariboru. "Ale byla příliš snadná. To už se nebude opakovat," slíbil. |
Ve středu okusila roli divačky při kvalifikaci boulařů. Sama by si troufla? "Radši ne," hleděla na můstky. Tribuny se zaplnily, zvlášť večerní show pod světly přitáhla diváky. Zato sjezd žen Italové ignorovali. "Téhle olympiádě chybí nadšení," hodnotí otec Záhrobský a nechá si vyprávět, oč jiné to bylo v Lillehammeru nebo v Sydney.
Hoteliérova česká manželka Magdalena, která kdysi hrála tenis s Navrátilovou, mu přitakává: "V Turíně lidi nadávají, že kvůli olympiádě jsou zavřené silnice a autem nikam nedojedou."
Zlatá éra celonárodní tombomanie je pryč. "A co jste čekali?" ptá se lékař Jiří Beznoska. "Už loni na šampionátu v Bormiu na nás turisti posílali karabiniéry, že tam žádné závodníky nechtějí."
Záhrobská sedí pod vlajkou turínských her, zachumlaná do bílé bundy pro slavnostní zahájení. "Je mi zima a jsem trochu unavená. Těším se do postele," povídá v devět večer. Z bratrovy sbírky DVD si žádné filmy nepustí, v televizi sleduje krasobruslení, usíná u olympiády.
Dnes do ní sama vstoupí, startuje ve zmatené kombinaci žen. Nejprve sjezd v San Sicariu, pak půlhodinový přesun lanovkou nebo autem ke slalomu v Sestriere. "Pojedeme autem," rozhodne otec. "Kdy budu jíst?" přemýšlí dcera.
U obrazovky fandila, když si Bank jel pro šesté místo, teď ho zkusí napodobit. Příliš mnoho žen však ovládá obě kombinační disciplíny. "Pärsonová a Kosteličová jsou odskočené. Pak Schildová, Hospová, Kildowová, spousta dalších holek."
A Šárka Záhrobská. "Na tu jsem zapomněla," špitne.
