Na Univerzitě zahraničních studií v Pekingu se třetím rokem učí češtinu. Příští rok budou pomáhat české olympijské výpravě.
"Znám Rosického, Nedvěda, Baroše," hlásí Petr, skutečným jménem Liu Pchej. V létě byl i na stáži v Praze. "Viděl jsem Spartu proti Arsenalu. Byl jsem smutný za Spartu. Ale Rosický vyhrál."
Libor neboli Gan Li fandí Šebrlemu. Sám pochází z chudší zemědělské oblasti na čínském jihu, domů mohl na prázdniny, teprve když mu maminka našetřila na cestu. Na koleji bydlí po šesti, na patrových postelích, bez klimatizace.
"V létě si občas postěžují, že nemohou v noci spát, jaké je tam vedro," říká česká lektorka třídy Eva Roubalová. "Libor je z nich nejsnaživější," pochválí studenta, který nejlépe ovládl jazyk i jadrné "ř".
Na zdi visí mapy Česka i Prahy, na nástěnce je téma Podmiňovací způsob. Obor čeština se tu otevírá jednou za čtyři roky. Jeho absolventi sní o uplatnění v čínské diplomacii. Nebo aspoň u českých firem.
Pouze Charlotta pochází přímo z Pekingu. Raději hovoří čínsky, když líčí, jak se díky hrám změní Peking. "Olympiáda bude velká událost. Pozitivně ovlivní dopravu, turistiku, stavebnictví, služby, všechno," vypráví nadšeně.
Její spolužák Karel hraje každý večer v univerzitním kampusu basketbal, díky Jao Mingovi, hvězdě NBA, nejpopulárnější čínský sport.
"Nejlevnější vstupenky na Jao Minga budou na hrách za 200 jüanů (520 korun). Což je hodně," říká jeho profesor Šen-čchü. "Ale já je shánět nebudu, budu přece dobrovolník," dodává Karel.
Ptám se na doping v čínském sportu. Petr se hned ozývá: "Žádný takový případ u nás nebyl. Všichni čínští sportovci vítězí pomocí úsilí. Tady je přísná disciplína a kontrola. A taky sebeuvědomění."
Jenže o den dříve psal dokonce i list China Daily o dopingu zdejší triatlonistky Wang Chung-ni, zlaté z Asijských her. Petr kroutí hlavou, nevěří. Libor alias Gan Li naopak přikyvuje, četl o tom. Poslední slovo má profesor Šen-čchü: "To byl extrémní případ."
