Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Pátek 18. srpna 2017 Helena

Olympiáda bez Isinbajevové? Půjdu s tím k soudu, říká ruská atletka

Jelena Isinbajevová | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

17 2016
Před dvěma roky se jí narodila dcera. Přesto se Jelena Isinbajevová vrátila do vrcholné atletiky. S jediným cílem - získat třetí zlatou medaili na olympijských hrách. Na svůj cíl se upnula, věnovala mu stovky hodin práce. A teď reálně hrozí, že o něj přijde.

Ve středu zveřejnil deník New York Times dopis ruské atletky Jeleny Isinbajevové. Mimo jiné se v něm psalo: „Jako člověk, který založil charitu zaměřenou na to, aby pomáhala dětem sportovat, vím, jak důležitá je olympiáda pro inspirování další generace atletů. Ruské děti potřebují hrdiny. Pokud mě a dalším krajanům zakážou účast na olympiádě, bude to zničující nejen pro nás, ale také to zbrzdí naše snahy inspirovat mladé. Jsem odhodlaná tu šanci nepropásnout.“

Dvojnásobná olympijská vítězka a světová rekordmanka stále doufala, že se na Hry do Ria podívá. „Doufám, že budu na olympiádě v Riu soutěžit. Bude to má pátá a poslední olympiáda, což by byl pro ženu výjimečný úspěch,“ doufala čtyřiatřicetiletá atletka.

Prezident Mezinárodní atletické federace IAAF Sebastian Coe (vlevo) a nezávislý...

Prezident Mezinárodní atletické federace IAAF Sebastian Coe (vlevo) a nezávislý antidopingový expert Rune Andersen na tiskové konferenci ve Vídni potvrzují zákaz startu ruských atletů na OH v Riu.

Jenže teď dostal její sen další a možná definitivní trhlinu.

V pátečním hlasování rada Mezinárodní atletické federace potvrdila zákaz startu ruských atletů na olympijských hrách v Riu kvůli nedůvěryhodnosti ruské atletiky.

„Žádný atlet nebude v Riu startovat pod ruskou vlajkou,“ řekl na tiskové konferenci nezávislý antidopingový komisař Rune Andersen. „Je extrémně těžké brát v tuhle chvíli v potaz presumpci neviny, že by ostatní ruští atleti nedopovali,“ řekl prezident IAAF Sebastian Coe. Čistí atleti podle něj mohou požádat o start pod neutrální vlajkou.

Odpověď na to, jakým způsobem se budou v Rusku vybírat čistí atleti, ale nepřinesl on, ani Andersen. „Bude hrozně těžké je vybrat. Jak už víme, pět, deset, ani sto čistých vzorků neznamená, že je atlet čistý,“ narážel na krytí dopingu Ruskou antidopingovou agenturou. „Hrozně rádi bychom se dostali do situace, kdy v Rusku budou závodit čistí atleti, kterým budeme moct věřit,“ uvedl na závěr.

S tímhle principem kolektivní viny ale Isinbajevová nesouhlasí.

„Jsem zklamaná, rozzlobená a uražená. Nikdo nás nebrání, nikdo nechrání naše práva. Mám velké obavy o celou IAAF a její hájení práv čistých sportovců. Jsme vinni za něco, co jsme neudělali,“ nechala se slyšet hned po vynesení verdiktu. „Nebudu mlčet, přijmu opatření a obrátím se na Evropský soud pro lidská práva.“

Fotogalerie

Ruská atletická federace dokonce podle generálního sekretáře Michaila Butova zvažuje odvolání proti verdiktu IAAF k sportovnímu arbitrážnímu soudu v Lausanne.

Čtyřiatřicetiletá tyčkařka má každopádně příští týden na programu domácí šampionát. „Takže podle tohoto rozhodnutí může být tento závod mým posledním v kariéře,“ dodala smutně tyčkařka, která vyhrála OH v letech 2004 a 2008 a v Londýně před čtyřmi lety byla třetí.

Aktuálně je podle svých slov v podobné situaci jako sportovci při bojkotu her v letech 1980 v Moskvě a v Los Angeles o čtyři roky později. „Plno funkcionářů IAAF rozhodlo podobně a já jsem nyní v podobné situaci,“ upozornila slavná ruská atletka.

USA a další západní země bojkotovaly hry v Moskvě jako protest proti invazi Ruska v Afghánistánu. O čtyři roky později nejely na protest na olympijské hry zase země východního bloku, což se týkalo i tehdejšího Československa a Sovětského svazu.

Perličkou je, že na obou olympiádách vyhrál běh na 1500 metrů právě nynější šéf IAAF Sebastian Coe, v Moskvě však závodil nikoli jako Brit, ale jako nezávislý sportovec pod vlajkou MOV. Podobná situace může nastat i letos v případě ruských atletů.

Putin: Vláda o dopingu ruských sportovců nevěděla

Ruský prezident Vladimir Putin krátce před odpoledním vynesením verdiktu Rady Mezinárodní atletické federace IAAF o účasti ruských atletů na olympijských hrách v Riu popřel, že do organizovaného dopingu reprezentantů byla zapojena ruská vláda.

„Ani nemohla být. Rusko nikdy nepodporovalo doping na žádné státní úrovni,“ uvedl Putin v Petrohradu. Reagoval tak na dokument německé televize ARD, která přinesla informace, že nejvyšší ruští představitelé včetně ministra sportu o státem řízeném dopingu věděli.

Ruský prezident zároveň upozornil, že podle jeho názoru nelze uplatnit princip kolektivní viny a potrestat za doping všechny atlety. „Zodpovědnost by měl nést každý osobně,“ prohlásil. „Je chyba, že je celý případ zpolitizovaný, protože doping je celosvětový problém a netýká se jen Ruska,“ doplnil.

Kanadský pracovník světové antidopingové agentury WADA Richard McLaren nicméně prohlásil, že má "věrohodné a ověřitelné" důkazy, že ruské ministerstvo sportu nařídilo moskevské laboratoři krýt dopingové nálezy z atletického MS 2013 v Moskvě. Zveřejnit je chce v červenci. Ruský ministr sportu Vitalij Mutko v minulosti informace o zapojení státu do dopingového programu opakovaně odmítl. (ČTK, mat)







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze