Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Bouška o vyloučení Rusů z Ria: Zákaz startu bez usvědčení je zvláštní

Paralympijský cyklista Jiří Bouška v dresu mistra světa po vítězství na světovém šampionátu v Greenville. | foto: http://jiribouska.com/

30 2016
V dětství prodělal mozkovou obrnu, kvůli které má sklony ke křečím zapojovaného svalstva. Přesto se Jiří Bouška stal šestinásobným cyklistickým mistrem světa. Ze tří paralympiád má čtyři bronzové medaile a jednu stříbrnou. „A chci svou sbírku doplnit,“ říká šestatřicetiletý cyklista před odletem do Ria de Janeiro.

Jak probíhala závěrečná příprava na paralympiádu?
Bylo léto, svítilo sluníčko, takže dobře. (zasměje se) Příprava probíhala tak, jak jsme plánovali. Po republikovém šampionátu na konci června jsem měl tři dny volno, než jsme se začali speciálně chystat na Rio.

V čem speciální příprava spočívala?
Odjel jsem na týdenní soustředění na Šumavu, po kterém následoval čtrnáctidenní tréninkový blok v Praze na dráze. Následně jsem v Dolomitech najížděl kilometry v kopcích, abych se připravil na časovku, na kterou se v Riu soustředím. A po týdnu v Dolomitech jsem se zase vrátil zpět.

Fotogalerie

V Riu vás nečeká pouze časovka a hromadný závod na silnici. Budete závodit i na dráze. Jak je těžké skloubit obě disciplíny v tak rychlém sledu za sebou?
Je to docela problematické, jelikož podobně jako v profesionálním pelotonu, už i u nás jsou specialisti na jedno i druhé. Je to specifikum olympiády, že pokud chci absolvovat kompletní program, jde to. Nejprve jsou dráhové závody, na které po čtyřech dnech navazuje silniční časovka a celý program uzavírá silniční závod. Je to náročné, ale ne nemožné.

Soustředit se chcete na stíhací závod na čtyři kilometry na dráze a následnou časovku na silnici. Program ale otevíráte závodem na kilometr s pevným startem. Co od něj očekáváte?
Hlavně to, aby ze mě spadl stres, abych měl první start za sebou. Je to krátký, minutový výkon. Ke všemu je to disciplína, která je sloučená s kategorií C5 (většinou cyklisté s hendikepem horních končetin), i proto je konkurence obrovská. Kdyby mi všechno sedlo, jsem schopný bojovat o třetí příčku, ale dobrý výsledek pro mě bude do desítky.

Hned další den vás čeká stíhačka na čtyři kilometry, váš první vrchol her.
A to přitom nejsem rozený stíhač, dlouho mi trvalo, než jsem se ji naučil jezdit. S trenérem to pilujeme už pátým rokem a posunuli jsme to na takovou úroveň, abychom se dostali do malého finále, kde budeme bojovat o třetí příčku. Jsem na to dobře připravený.

Posledním závodem na dráze pak pro vás nejspíš bude týmový sprint...
Pokud ho pojedu... Budeme nominovaní podle toho, jak zajedeme kilometr s pevným startem. Nejpomalejší z naší trojice závodit nebude, popřípadě ten, co se nebude cítit. Ale já mám kilometr poměrně silný, takže bych se nominovat měl. Každopádně naše šance oproti minulosti klesly. Nečekám, že naše výkonnost nějak extrémně vzrostla, asi budeme bojovat o nejlepší desítku, maximálně pětku. Ale je to týmová záležitost, divácky atraktivní a kontaktní. My si to užijeme, je to příjemné ukončení dráhového programu.

Ve stejné kategorii C4 bude o medaili z paralympijských her bojovat také Jiří Ježek.

Ve stejné kategorii C4 bude o medaili z paralympijských her bojovat také Jiří Ježek.

Po čtyřdenní pauze vás čeká silniční časovka - vrchol her. Jaká bude?
Osobně mám rád technické časovky, ale nevím přesně, jak moc technická bude ta v Riu. Povede po pobřeží, kde bude silný vítr, což by mi s osmdesáti kily nemělo vadit. Před dvěma lety jsem vyhrál mistrovství světa, dokázal jsem si, že to opravdu jde. I poslední závody mi ukázaly, že forma stoupá. Už dříve jsem vyhlásil, že poslední medaile, která mi z paralympiády chybí, je zlatá. (usměje se) Chci o ni bojovat.

Je vaše největší síla právě v technice?
Určitě. Vím, že někteří mají lepší výkonnost, ale nemají takovou techniku. Takže tam zase čas doháním já. Můžu vyhrát, ale můžu taky skončit sedmý. Jsou tam tři čtyři hodně silní lidé, ale já chci svou sbírku doplnit.

Pátým a posledním startem pro vás bude hromadný silniční závod.
Na ten se až tak nesoustředím, protože je taky sloučený se silnější kategorií. Navíc je profil dost kopcovitý, mně spíše vyhovuje ten klasikářský. Ale je to velká loterie, může se stát, že do cíle dojede malá skupina a my si zaspurtujeme o medaile.

Rusové se odvolali

Proti plošnému zákazu startu na zářijových hrách v Riu podala odvolání více než stovka ruských paralympioniků. Nominovaní handicapovaní sportovci v individuálních odvětvích se s odvoláním obrátili na Mezinárodní olympijský výbor (IPC), jenž vyřadil ruskou výpravu kvůli státem řízenému dopingu.

Proti rozhodnutí IPC se nejprve odvolal Ruský paralympijský výbor (RPC) ke sportovní arbitráži CAS, jež minulý týden verdikt potvrdila. Nyní se rozhodnutí pokoušejí zvrátit sami sportovci individuálně, zatímco RPC se odvolal ke švýcarskému federálnímu soudu. Ten by měl rozhodnout tento týden.

S jakou sbírkou medailí může podle vás česká výprava cestovat z Brazílie domů?
U nás v mužích je silná konkurence. Já s Jirkou Ježkem máme stejné soupeře, bude nám to muset opravdu sednout, aby byla placka. Kdyby se nám povedlo získat jednu dvě medaile, byl by to úspěch.

Na paralympiádě nebudou ruští cyklisté, kterých se kvůli dopingu týká plošný zákaz startu. Co na to říkáte?
Po sportovní stránce je to škoda, protože posledních šest let na sobě hrozně pracovali. Celý rok tráví v Itálii, připravují se v horách. Sám nedokážu posoudit, jak moc bylo tohle opatření potřeba. Ale přijde mi zvláštní zakazovat start někomu, koho nechytíte.

Je nějaký rozdíl v testování hendikepovaných cyklistů?
Není, taky musíme hlásit celoroční pobyt, kde budeme k dostižení. Na velkých závodech probíhají dopingové kontroly, vzorky chodí do stejných laboratoří.

Jak se vy osobně díváte na otázku dopingu ve sportu?
Lidé využívají všech možných poznatků k co nejlepším výkonům. V drtivé většině je to ale v rovině regenerace, kvalitního tréninku podloženého metodikou, vybavením. I ve sportu zdravých se hodně dbá na regeneraci, aby došlo ke zklidnění organismu, vyplavení laktátu. Navštěvují se fyzioterapeuti, využívá se doplňků stravy. Někdy je to na hraně, kdy je určité množství, které už je zakázané. Třeba kofein byl zakázaný, pak zase ne, pak zase jo. Nevíte, kolik kávy nebo gelů si můžete dát. Já si nedělám iluze, někteří to určitě tlačí do maxima. My se ale snažíme jít přes regeneraci, spolupracujeme s Etixxem, na Mallorce potkáváme profíky, kteří jedou Tour, a snažíme se dělat to samé co oni.

Během olympijských her nebyl hlášen žádný případ nákazy zikou. Jste i proto klidnější?
Tyhle dramatické zprávy jsou vždycky trochu nafouklejší. Já mám ke všemu doma ročního prcka, další přírůstek momentálně neplánujeme. Ale nechci to podcenit, po návratu absolvuji nějaká vyšetření. Nicméně to není tak obrovský důvod k tomu, abych tam nejel.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze