Padesátiletý funkcionář se na v neděli skončených olympijských hrách v Pchjongčchangu stal sedmým českým členem Mezinárodního olympijského výboru.
O přijetí Kejvala do MOV se přitom mělo původně rozhodovat už loni na zářijovém zasedání v Limě. Kandidaturu však tehdy odložil kvůli anonymnímu dopisu souvisejícímu s dotační kauzou v českém sportu.
V Koreji bývalý reprezentant ve veslování kandidoval znovu, tentokrát úspěšně. Dostal 73 hlasů z 84 hlasujících a stal se stým členem MOV.
Jako hlavní muž českého sportu pak z první ruky mohl hodnotit zisk sedmi olympijských medailí.
„Dva triumfy Ester Ledecké… to bylo něco výjimečného. Gratulovalo mi spoustu kolegů, někteří ani neznali její jméno, ale věděli, že je z Česka,“ prozradil Kejval v rozhovoru s moderátorem Martinem Moravcem.
Podle něj je senzační double Ledecké v paralelním obřím slalomu na snowboardu a v super-G na lyžích přelomový.
„Všechno nám asi dojde až po čase, ale Ester ukázala úplně nový styl, jakým se sport třeba v budoucnu vydá,“ myslí si 50letý funkcionář.
Kejval je v čele Českého olympijského výboru od roku 2012. Už tehdy stál za úspěšnou kampaní Českého domu, která vznikla během olympijských her v Londýně.
Sám nejlépe ví, jak moc čeští sportovci republiku propagují.
„Nechali jsme si udělat výzkum, z něhož vyplývá, že 70 procent všech pozitivních zmínek o České republice generuje v zahraničním tisku sport. Ledecká, Krpálek, Kvitová, ti všichni dělají Česku lepší jméno než politici,“ uvedl bývalý veslař.
Dvojnásobná olympijská vítězka Ester Ledecká (vpravo) a stříbrná medailistka Martina Sáblíková na setkání s fanoušky na Staroměstském náměstí.
O to tristněji vyznívá tolik proklamovaná státní (ne)podpora sportu.
„Až do roku 1990 tady byl nějaký systém podpory sportu, ten úplně přestal fungovat. Nyní je každý úspěch postaven na hrdinství určitých lidí,“ říká Kejval. „Ještě křiklavější než úspěch Ester Ledecké jsou úspěchy Martiny Sáblíkové a Karolíny Erbanové, které se objevily z ničeho nic.“
O čem ještě v pořadu Rozstřel Kejval mluvil?
O úspěších biatlonu a neúspěších skoků na lyžích:
„Vždycky je to o tom, jaká se vám sejde generace. Momentálně máme silnou generaci biatlonistů, v minulosti jsme měli skokany. Ale u těch je situace složitější, vždyť oni nemají kde trénovat. V Harrachově jsou můstky v havarijním stavu, možná je ani neotevřeme pro příští sezonu. To nebude mít dopady na ty nejlepší, ale na mládežnické kategorie, které by nám v příštích letech měly dorůst.“
O státních penězích ve sportu:
„Peníze jsou přímo úměrné úspěchu. Když stát nebude podporovat sport, hrozí, že přijdeme o 150letou historii, protože jestli je v něčem v Česku tradice, je to ve sportu. Kdy se zpívá česká hymna? Kdy lidé berou českou vlajku do ruky? V okamžicích, kdy jim sportovci udělají radost. Kvůli kultuře, nebo vědě jsem nikdy takové národní pohnutí neviděl.“
O olympiádě v Pchjongčchangu:
„Jeli jsme tam s tím, že nevíme, co čekat. Netušili jsme, jak Korejci zvládnou organizaci, jaká budou sportoviště nebo jaký bude korejský divák. Ale všechno to zvládli na výbornou.“
O olympiádě v Praze:
„Jsme skvělí organizátoři a mám pro to desítky a stovky důkazů. Na podzim jsme hostili tenisový Laver Cup, což byla velká show. Proč si vybrali Prahu? Věděli, že bude plno, že máme skvělé organizátory a že nemůžou šlápnout vedle. Byl bych rád, kdybychom se dočkali olympiády v Praze, ale otázkou jsou finance, jestli by to dávalo nějaký smysl a jestli by taková akce vůbec měla podporu českého obyvatelstva. Teď bych o tom pochyboval.“
Celý rozhovor si můžete pustit zde:
