Jak se cítíte pár dní před začátkem olympiády?
Poslední těžký trénink jsem absolvovala v úterý, teď už jezdím jen kratší úseky na rychlost. Příliš se toho už natrénovat nedá. Ale cítím se připravená.Udělali jsme v tréninku maximum, a to je pro mě důležité. Musím totiž mít pocit, že víc jsem už udělat nemohla a že jsem zdravá. Teď už bude hlavně záležet na tom, abych to prodala v ten správný den, a co na to moje soupeřky.
Splnila dlouhodobá příprava na místě svůj účel?
Doufám, že ano. V rámci možností se cítím dobře. Problémem je nadmořská výška, ale ta tady bude trápit asi každého, kdo v ní nežije trvale. Je to těžší než kdybych závodila a trénovala na Šumavě, ale jinak jsem v pohodě a myslím, že jsem si na podmínky zvykla dobře.
Jak dlouho vám ta aklimatizace trvala?
První tři čtyři dny byly nejhorší, pak už se to zlepšovalo. Ale takové to definitivní uklidnění stavu organismu, kdy se srovnají i hodnoty, které měří biochemik, přichází až tak zhruba po dvou týdnech. Až pak je člověk úplně v pohodě a je schopen trénovat naplno.
|
Lucinka prohání pořadatele i maminku
Tříletá Lucinka Neumannová trávila závěr předolympijské přípravy společně s maminkou, českou jedničkou mezi běžkyněmi na lyžích. V pátek však dcerka odjíždí domů, Kateřina Neumannová se potřebuje plně koncentrovat na závody. "Je hrozně příjemné, když si s Lucinkou mohu lehnout do postele a ona se ke mně přitulí," přiznává. Teď však potřebuje klidnější spánek. "Budu mít větší klid, ona Lucinka umí udělat v domě docela bordel," prozrazuje dvaatřicetiletá svobodná matka. A jakoby dcerka chtěla dokázat, o čem je řeč, rozeběhne se podél olympijských tratí do míst, kam mají přístup jen závodníci. Zrovna v momentě, když o ní maminka mluví s novináři... Pořadatel zmeškal start, a pak se pěkně proběhl, než malou závodnici dostihl a vrátil ji opatrovnici z lyžařčina doprovodného týmu. "Měla jsem tu vytvořené ideální domácí zázemí, bylo to hrozně příjemné," chválí si Neumannová pobyt v domku hned naproti olympijskému běžeckému areálu. Příprava však končí a blíží se závody, proto se obsazení týmu mění. Dcera odjede a do vilky se na týden nastěhuje fyzioterapeut Pavel Kolář. |
A co psychika? Už na vás začíná doléhat předstartovní napětí?
Ještě před třemi dny tady nebyla ani noha, ale teď už najely všechny moje soupeřky a začíná tu být rušno. Pociťuji na sobě, že klid je pryč, ale před závody je potřeba, aby se člověk trochu nabudil. Blíží se nejdůležitější závod za poslední čtyři roky a mě už začíná mrazit v zádech. Mám však už toho hodně za sebou a nenechám se tím nějak rozhodit.
První závod bude asi pro další průběh her důležitý…
Určitě, protože kdyby se povedl, tak se uklidním a dál budu závodit v pohodě. Ale budou to velké nervy. Všichni jsou našlápnutí, připravení a při hromadném startu po sobě budeme asi trochu šlapat.
Jak se na sebe tváříte, když potkáte některou ze soupeřek?
Nijak se nevybavujeme, spíš se jen tak krátce pozdravíme. Vlastně ne, mám mezi soupeřkami i jednu fanynku. Dnes ráno mě zastavila mongolská běžkyně, aby mi řekla, že jsem její favoritka. Potěšila mě tím.
Už promýšlíte taktiku na nedělní skiatlon?
Ráda bych se v první polovině zabudovala vepředu, pokud možno za nějakou dobrou klasičkou. Je potřeba šetřit síly, netahat závod a za někým se vozit, ale pokud možno být vpředu a vyhnut se případným kontaktům a kolizím. Závod se bude rozhodovat až v bruslařské části ve stoupáních.
Našla jste na trati vhodné místo, kde by se dalo ve finiši nastoupit?
Takových míst tady moc není, o všem se bude zřejmě rozhodovat v kopcích, kde se startovní pole roztrhá na maděru. Do cíle asi pojedou společně maximálně dvojice či trojice. Kdyby došlo k finiši, nemohu spoléhat na nějaký padesátimetrový sprint, musela bych nastoupit dříve. Ale to už jsou příliš smělé úvahy.
Finišuje se do kopce, to by pro vás mohlo být výhodné…
Je to lepší než v Oberstdorfu, kde byla po rychlém sjezdu krátká cílová rovinka, ve které se toho už moc udělat nedalo. Tady je dojezd spravedlivější.
Myslíte na to, že máte před sebou poslední šanci získat olympijské zlato?
Takhle se přemýšlet nedá. Připravovala jsem se svědomitě, jak šlo nejlíp, a stejně tak i pojedu všechny závody. Přijela jsem sem závodit, zajet co nejlepší výsledky, ale přistupovat k tomu že to je poslední šance získat zlatou medaili je nesmysl.
 trénink Kateřiny Neumannové. |
