Právě touto větou proslul jeho předchůdce Samaranch. Opakoval ji pokaždé, byla to neoficiální tradice na závěr sportovní sešlosti. Tak proč se nechce Rogge vydat v jeho stopách? „Olympiáda se nekoná proto, aby se na ní příliš mluvilo. Nebudu vás zdržovat projevy, nebudu zbytečně srovnávat, ať si každý udělá obrázek sám,“ uvedl Rogge pro agenturu AP.
Zatímco Samaranch dokázal působit svým vlivem a osobností, Roggeho zbraně jsou dialog, neúplatnost, šarm, chování gentlemana, bohatá sportovní minulost a dokonalé jazykové znalosti. Spatra umí přednést seriózní projev v angličtině, němčině, francouzštině, vlámštině i španělštině.
"Samaranch a Rogge? První byl vždycky zdrženlivý a velmi opatrný, ale z olympiády udělal velkolepou podívanou,“ srovnává Francois Carrard, generální ředitel MOV, který pracoval s oběma. "Rogge má nápady a umí povzbudit. Jeho politikou je dialog."
Podle expertů je prostě mnohem schopnější než Samaranch. Po počátečních velkých problémech dotlačil jako předseda koordinační komise k obrovskému úspěchu olympijské hry v Sydney 2000, totéž se čeká v Salt Lake City. Zřejmě největší trable jej čekají v Aténách 2004.
"Přestože je Jacques gentleman a chová se tak, aby názorového protivníka nikdy neurazil, jde si tvrdě za svým," říká český olympijský šéf Milan Jirásek. "Umí argumentovat, má promyšlenou strategii. Ví, že určité politikaření a taktika při jednáních jsou nutné k tomu, aby došel k cíli."
Jen samá slova obdivu. Má ten vysoký chlapík z Belgie vůbec nějakou chybu? "Každý má mouchy, ale jej si opravdu nesmírně vážím," tvrdí Jirásek. Roggeho nástup se mnohým nelíbil. V zaběhnutém Samaranchově aparátu se příliš změn nedělo, ale nový muž hned v létě spustil: bojovat proti okázalosti, nevyhazovat peníze, zeštíhlit všelijaké olympijské komise, zlevnit provoz olympijského výboru. A vyhrát válku s dopingem. A už žádné skandály. Zatím se mu to daří.
Samaranch si nenechal do práce mluvit, Rogge je otevřený. "Jsem zvyklý z medicíny. Tam musíte pacientovi nejdříve naslouchat, pak ho vyšetřit, všechno analyzovat, určit diagnózu a na závěr řeknete, jak se bude pacient léčit. To je moje cesta. Jsem prostě posluchač, nedělám nic sám. Jsem týmový hráč."
Když minulý týden dorazil do olympijského města, na letišti v Salt Lake City se strhla smršť rozhovorů. "Budu bydlet se sportovci v olympijské vesnici, budu s nimi snídat ve stejné jídelně," šokoval Rogge svým prohlášením.
Samaranch bydlel v pětihvězdičkových hotelích, Rogge se den před zahájením odstěhoval na obyčejnou studentskou kolej. Je to jeho styl. "Už jako sportovec jsem olympijskou vesnici považoval za něco mimořádného. Ten pocit, že jsem se všemi národy pohromadě, je fantastický."
V květnu bude Roggemu šedesát, ale pořád se udržuje ve formě. Na olympiádu dorazil už popatnácté: buď sportoval, vedl belgickou výpravu, nebo úředničil. Třikrát se představil jako jachtař. Závodil v Mexiku 1968, Mnichově 1972 a Montrealu 1976. Kromě jiného je také mistrem světa, dvakrát byl stříbrný, šestnáctkrát získal titul své země.
A rovněž hrál ragby, dokonce tak dobře, že patřil do národního týmu Belgie. "Jen škoda, že nemůže dělat svoji lékařskou profesi," říká Jirásek. Český i světový šéf jsou ortopedi, oba vyhlášení. První však operuje málo a druhý téměř vůbec, nestíhají to."Jacques bude olympijským předsedou osm let, natolik je soudný, že pro něj nejspíš lékařství skončilo. Bez trvalého tréninku nelze operovat." Ale jak je to s těmi operacemi doopravdy?
Když měl pohřeb Emil Zátopek, světoznámý atlet, byl pozván i Rogge. Jenže místo sebe poslal do Prahy jen omluvný dopis. Napsal: "Rád bych vzdal hold tomu muži, kterého obdivuje celý svět, ale nemohu." Na tentýž den měl totiž Rogge dlouho dopředu naplánovanou operaci ředitele nemocnice, v níž pracoval. A dohoda s chlebodárcem se těžko ruší...
"Když spočítáte Roggeho olympijské funkce a jenom povinná zasedání, která z těch funkcí plynou a jsou rozstrkaná po celém světě, nemůže mít na soustavnou doktorskou práci čas," říká Jirásek, na půl úvazku primář ortopedie v pražské vojenské nemocnici a zbytkem uvázaný k práci pro Český olympijský výbor.
V Salt Lake City zažije Rogge zvláštní dny. Bude středem pozornosti, v jeho blízkosti budou prezidenti, premiéři, ministři a další vzácní hosté. Často bude muset promlouvat k tisícům lidí. "To je něco, co jsem nikdy nedělal. Určitě mě to však nestraší. Přijel jsem na olympiádu dělat svoji práci. Udělám ji a vrátím se domů."
