Krpálek na své mimořádně náročné cestě už zdolal mistry světa Rakova i Hagu. Jako tank se valí za cílem, který si stanovil. Za olympijskou medailí, za snem největším.
„Doufám, že jeden ze dvou zbývajících zápasů vyhraju, že to proměním do úspěšného konce,“ sypal ze sebe. „Hrozně bych si medaili přál.“
Finálový blokKdy Lukáš Krpálek nastoupí v boji o medaili? Čtvrteční finálový blok začíná ve 20:30. |
Už moc nechybí, že?
Nechám na žíněnce všechno - nerad bych odcházel s tím, že se tak nestalo. Cítím, že na tom nejsem dobře chvatově. Všechny zápasy jsou taktické a vydřené do poslední chvíle, ještě jsem nevyhrál na ipon, ale tady to není důležité. Důležité je dovést zápasy do vítězného konce, což se mi zatím podařilo.
Na to, aby se zápasy rozhodly rychleji či jasněji, jsou soupeři až příliš dobře připravení, že?
Rozhodně. Všichni se známe a každý přesně ví, co kdo dělá, jakou techniku favorizuje. Proto pro mě není jednoduché bojovat na zemi, což bývala moje dominanta.
Teď vás čeká Francouz Cyrille Maret, jaké semifinále bude?
Hrozně těžké. Dvakrát za sebou jsem s ním prohrál, vždycky to bylo vyrovnané. Bude hrozně chtít do finále, ale já samozřejmě taky. Kvality má, je připravený dobře.
Co stihnete v krátkém volnu před finálovým blokem?
Budu se snažit dát do kupy. Mám okopanou nohu od Japonce: když mě nakopl, sotva jsem stál. Musím se připravit; odpočívat nebo spát asi ne, protože bych pak byl rozbitej ještě víc.
Váš trenér Petr Lacina na vás kolikrát křičí na celou halu. Vnímáte ho?
Občas něco zaslechnu, ale jsem zaujatý zápasem a v hale je rámus, takže toho moc neslyším. Když je hala tichá, tak jo.
V aréně Carioca 2 je chvílemi pořádný rachot. Jak se vám atmosféra pozdává?
Kdyby fandili mě, bylo by to lepší (úsměv). Fandí hezky, jen to bučení by si mohli odpustit; nejen tady, ale i na ostatních sportovištích. Koukal jsem na plážový volejbal, kde taky bučeli na naše holky, když podávaly proti Brazilkám. Myslím, že je to nesportovní, že by to dělat neměli.
