Když na pondělní tiskové konferenci Alois Hadamczik četl seznam osmi nominovaných obránců, jméno Tomáše Kaberleho padlo až jako předposlední. "Některá jména prostě musela být na závěr," rozesmál se Kaberle při rozhovoru pár minut po oznámení nominace. "Jsem rád, že jsem v té osmičce."
Tomáši, byl jste nervózní?
Kecal bych, kdybych řekl, že ne. Jsem rád, že jsem se do nominace dostal a teď udělám všechno pro to, abych byl součástí dobrého mančaftu. Doufám, že uhrajeme kvalitní výsledek.
Dají se pocity při nominaci s něčím srovnat? Už jste to neměl ve svých rukou jako třeba při zápase.
Myslím si, že při jiných situacích jsem nervóznější. Třeba zrovna při nástupu do zápasu. Ale když už se hraje na olympiádě před tolika lidmi, je to něco úžasného. Už jsem si to zkusil na třech předchozích olympiádách a je to nesmírná hokejová i lidská zkušenost. Nejde jen o to, co se děje na ledě.
Co podle vás trenéra Hadamczika přesvědčilo, abyste dostal pozvánku i do Soči?
To se budete muset zeptat jeho.
Přesto, mohlo sehrát roli, že jste se vrátil z NHL do extraligy na širší led?
Je to možné. V Soči bude hřiště třicet krát šedesát metrů, což je oproti NHL velký rozdíl. Nebude čas na nějaké sehrávání. Před prvním zápasem budeme mít dva tréninky, což není moc. Budu se snažit hrát svoji hru. Se Židlou (Markem Židlickým) jsme ofenzivnější než ostatní obránci, takže i to mohlo být důležité, když pan Hadamczik vybíral.
Co vůbec říkáte na to, že v nominaci je sedm kladenských odchovanců?
Jsem rád, že se zase můžu potkat s klukama, které vídám většinou jen v létě. Z té nominace jsem nejvíc v kontaktu s Plekym (Tomášem Plekancem), vyměňujeme si zprávy skoro každý den, tak jsem zvědavý, co mi teď napíše. Jsem hrozně rád, že právě on bude kapitánem. Pleky je vůdčí osobnost, výborný kluk na ledě i mimo něj a přesně takoví hráči jsou potřeba k úspěchu. Pro český hokej ho chceme udělat.
