Přesto i tady zatím panuje relativní klid. Běloruska Jekatěrina Karstenová korzuje sem a tam. Australská ženská osma končí trénink a hromadně se pouští do mydlení lodě. Dvě stovky kol čekají pod střechou na pronajmutí, až na nich trenéři budou popojíždět podél trati. Australané si je půjčují i na cestu do 20 kilometrů vzdálené veslařské olympijské vesnice.
Cedule u jezera hlásí: "Zákaz plavání a pádlování." O veslování ani slovo. Nad hlavami prolétají obří stroje na letiště Heathrow a mnohem níž drží dvě stometrové věže dvouapůlkilometrové lano, po němž putuje nad veslaři kamera. "Ty jo, v Číně ji měli jen na posledních 750 metrů a tady tohle," nadchne se Ondřej Synek a vypráví: "Při tréninku jsem se do ní usmíval. Vyndal jsem zrcátko a ujistil se, že dobře vypadám."
Dva potenciální čeští olympijští šampioni první den trénují na kanálu, jenž má naplnit jejich sportovní sny. Rtuť teploměru sahá k 26 stupňům, obloha je modrá. "Aspoň nevyblednu," libuje si Mirka Knapková, jejíž opálená pleť ladí s barvou vlasů. Načež se zahledí na kanál a chválí: "Počasí je nad očekávání."
Větřík jen lehce čechrá hladinu. Tohle že má být onen nevyzpytatelný a obávaný etonský vítr, největší hrozba veslařských soutěží? Nedaleko odtud se tyčí královská rezidence Windsor, jež sehrála v historii sportu stěžejní roli. Když si v ní při hrách roku 1908 královská princezna Mary usmyslela, že olympijský maraton má začít pod jejími okny, organizátoři narychlo prodlužovali trať až na dnes legendárních 42 195 metrů.
Letos ani Alžběta II., ani její potomstvo žádné takové přání nevysloví. Tentokrát je to paní Příroda, kdo může na hrách změnit letité zvyklosti. Mezinárodní federace FISA už varovala, že pokud bude etonský vítr opět jednou provádět své skopičiny, změní systém závodů na intervalové starty. "Hlavně žádné brutálnosti," přeje si Synek.
Knapková jen mávne rukou: "Spoustu let jsem trénovala sama, neměla bych s tím problém." On si naordinuje 16 kilometrů tvrdé práce hned dopoledne. Ona po úvodní seznamovací vodní dvacetiminutovce chystá tužší trénink až po poledni. Knapková kráčí od mola, skif na ramenou, trenér Kacovský nese vesla.
Nesměle se k ní přiblíží dvě krásné brazilské veslařky. "Můžeš se s námi vyfotit?" prosí. Skifařka da Costaová a její kolegyně Assisová zapózují vedle mistryně světa. "Tak tohle se mi ještě nestalo. Sýňa bude závidět," uculí se.
Synek dělá, že vůbec nezávidí, a povídá: "Na svěťácích se se mnou exotičtí veslaři taky fotí. Mahe ne. S tím se vyfotím až na stupních." Mahe Drysdale, jeho hlavní sok, právě dokončuje trénink a dělá, že českého soupeře neregistruje. V pátek 3. srpna už o jeho existenci bude vědět, i kdyby nechtěl.
"Veslování přináší jedny z nejvzrušivějších soubojů her," píšou Britové v oficiálním programu. Synek proti Drysdalovi a domácímu Campbellovi, to bude zdejší trhák.
Zatím tribuny okupují jen technici a uklízečky. Na finále se budou prohýbat pod 20 tisíci diváků. "A dalších 40 tisíc lidí se postaví podél trati," věští Synkův trenér Milan Doleček. "Víte, co jsem slyšel? Lístky na finále tu prý na černém trhu prodávají i za 100 tisíc!"
