Víc než před půl rokem dostala otázku: Jela bys do Ria jako spolukomentátorka? „Obrovské překvapení, nikdy bych takovou nabídku nečekala.“ Okamžitě chtěla odpovědět ano. Jenže doma má dvě malé děti a mladší Lindě bylo tehdy teprve pět měsíců...
Přesto jí možnost návratu pod pět kruhů vrtala v hlavě. S rodinou plánovala, jak by v případě její nepřítomnosti zvládli péči o 3,5letého syna Vojtu a nyní roční Lindu. „Podpořili mě, ať jedu, tak jsem to vzala,“ líčí. Přítel, jeho rodiče a její maminka jsou ve službě doma.
A ona v Riu, pracovní zadání má přesně specifikováno spolumoderuje ve studiu a komentuje sportovní gymnastiku a trampolíny. Poctivě se připravovala. Důkladně načetla gymnastická pravidla. Na YouTube se dívala se na videa sestav nejlepších světových gymnastek. „Je to generace dávno po mně, musela jsem se s nimi trochu seznámit.“
Trampolíny studovala ještě pečlivěji. „Je to pro mě úplně nová zkušenost. Jiný sport, jiná pravidla.“
Zato mluvení „do zdi“ nezkoušela. „Já jsem byla vždycky ukecaná, to mi jde,“ řekne a rozesměje se. Úvodní dny se lehce potýkala s nervozitou. „Ale po prvním přenosu to ze mě spadlo. Komentování je moje parketa.“
Hledala čas na jídlo. „Někdy jsem stihla, někdy ne.“ Po prvních dnech se zklidnila, v komentování se našla. „Cítím se při něm mnohem jistější v kramflecích.“
Ve studiu se naučila pracovat s kamerou. „Tam jde i o to, jak se tváříte do kamery, ale zásadní problém s tím nemám.“
Dávku sebevědomí získala díky maskérce Mirce. „Přijdu k ní a najednou jsem strašně krásná,“ vychrlí. „Můžete si myslet, co chcete, ale prostě vám to dodá sebevědomí a před kamerou se bojíte míň.“
V legraci sama sebe před vysíláním povzbuzuje: Aspoň jsem hezká. „Ale nespoléhám jenom na to, že mě maskérka udělá pěknou. Snažím se mluvit k věci.“
I když třeba při rozboru výsledků šermířů se lehce zapotila. „Je to obtížnější, ale člověk musí zareagovat.“
V gymnastické hale ji okouzlila Američanka Simone Bielsová, favoritka olympijských soutěží. „To je přírodní úkaz. Je vyrovnaná, předvádí strašně riskantní prvky, aniž by musela.
Fascinuje mě její sebejistota. Ani jako bývalá gymnastka nechápu, jak trénuje.“
A potěšilo ji setkání s Hanou Říčnou, bývalou excelentní gymnastkou. „V roce 1996 jako třináctiletá jsem u ní byla na Floridě na soustředění. Probraly jsme od té doby snad všechno,“ vyprávěla.
Včetně toho, jak ji doma po skončení šichty v Riu přivítají dvě malé děti.
