Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Čtvrtek 24. srpna 2017 Bartoloměj

Kozlíková na výzvědách. S buchtou v batůžku

26 2003
Atény - (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Slunce dávno zapadlo. Lada Kozlíková stojí na skále Areopagus, kde zasedal starověký soudní dvůr. Cyklistka hledí do dáli, přes ruiny antické Agory, a ukazuje: "Tam bude start a cíl." Vedle září do tmy Akropolis. Patnáctého srpna 2004 okolo ní povede silniční závod na olympijských hrách.

"Historie na vás dýchá na každém kroku," nadšeně vypráví Kozlíková. "Už v šestém století před naším letopočtem hráli v Aténách divadlo. Na ty stavby jen vykuleně koukám. U nás tou dobou pomalu ještě lovili mamuty."

Do řecké metropole přiletěla s trenérem Usnulem na výzvědy. Třináctikilometrový olympijský okruh si prošla metr po metru. Pěšky! "A některé složitější pasáže i dvakrát. To asi žádná jiná soupeřka neabsolvovala."

Její asfaltová pouť trvala šest hodin i se svačinou. Buchtu, kterou měla z Česka, si nesla v batůžku na zádech. Řidiči na brněnskou průzkumnici ohledy nebrali.

"V autech tu sedí šílenci. Chodce ignorují," ulevila si. Desítky toulavých psů naopak líně polehávaly na chodníku. Jednoho málem zašlápla. "Psi jsou problém. Lada totiž roztaje u každého zvířete,“ prozradil kouč Břetislav Usnul.

"S potulnými se nelaskám. Jinak se přitulím," upřesnila cyklistka. Psala si itinerář jako piloti rallye.

Na hodinkách měřila nadmořskou výšku, zaznamenávala převýšení, úhel zatáček. Kritické místo? Všichni hovoří o prudkém stoupání na vrch Likavittós. Serpentiny, pak krkolomný sjezd, devětkrát za závod.

"Tady bude útoky každý očekávat. Ale potom se silnice ještě třikrát zhoupne. Jsou tam nebezpečné vlnky. Tělo se bude trápit."

Přibude i zrádný a neviditelný protivník: vedro k zalknutí. Může být dokonce padesátistupňové. Předloni, zesláblá a nachlazená, zkolabovala Kozlíková ve Francii při čtyřicítce.

V létě trpěli na olympijské trati čeští junioři. Kdo pil málo, podlehl dehydrataci. Kdo pil moc, způsobil svému organismu šok. "Naštěstí mám vedro ráda. Když soupeřky dostávají křeče, mně bývá ještě dobře. Spíš mě děsí smog."

Chtěla prozkoumat i rozestavěný velodrom, narazila však na neúprosného hlídače. "Je neděle. Něco na vás spadne. Pak se s námi budete soudit," odmítl ji vpustit. Prý ať přijde 14. dubna, bude kontrolní den...

Na dráze se musí na hry kvalifikovat z jarního mistrovství světa v Austrálii. Silniční start vybojovala sedmým místem v časovce na šampionátu v Hamiltonu.

Pocity? "Úleva," vzpomíná. Je příjemný večer, turistů poskrovnu. Daleko od hučících ulic Lada Kozlíková obejde Akropoli, po schodech schází k hotelu Plaka. Příští rok v srpnu už tu takovou pohodu nenajde.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze