"Nechal jsem mu je tehdy za dvě tisícovky. On se o ně staral a jezdil na nich. Teď jsem mu musel za ně dát lyže nové, za devět tisíc."
"Jel druhý a kraťas zajel. S titulem mistra Evropy mu to rozhodčí patřičně oznámkovali. Byla to rukavice hozená konkurentům," říká Pechar.
Jízdu svěřence však příliš nevnímal. Prohlédl si ji až později v televizi. To už měl Barna medaili.
Z dopingové kontroly se s trenérem vrátil až ve tři ráno. "Nikdo z mise už na nás nečekal. Měli jsme od vchodu do baráku až k pokojům šňůru šampáňa," líčí Pechar.
Jako by pořád nevěřil. S panákem whisky hleděl na obrazovku. "Začal jsem se šíleně klepat. Oni na mě mluvili a já pořád říkal, ať mě nechají. Až když na mě Petr pokýval medailí a povídal, že už ji máme, zklidnil jsem se."
Barna byl úspěšný, přestože v závodech neskákal trojný axel. Ale předváděl čtverného toeloopa.
"Axela uměl, ale nezařazovali jsme ho. Skončilo by to katastrofou. Vždycky ho skákal v tréninku a pak to byla psychická zbraň. Soupeři nevěděli, jestli ho použije, nebo ne."
Olympiáda v Albertville byla trochu podobná té nadcházející v Turíně. Roztříštěná na řadě míst.
"Nebylo to dobré. My jsme ještě chytili relativně dobré ubytování v bloku apartmánových domů. Ale byly tam neskonalé zmatky, problémy s jídelnou. Spartánská olympiáda," vypráví Pechar.
Barna závodil na mistrovství světa v Oaklandu, ale pak ukončil kariéru. Marně jej ze svazu přemlouvali, ať zůstane do světového šampionátu v Praze. "Oba jsme cítili, že jsme to dotáhli, kam jsme chtěli. Nebylo těžké skončit," říká Pechar.
Krasobruslař se usadil v Americe, zkoušel se prosadit v revue. On, stylem klasik. "Nemyslím, že mu to uškodilo. Ani po tom profisvětě moc netoužil. Byl introvert. Nepřetvařoval se."
Olympijský medailista žije s manželkou Andreou, dřívější českou reprezentantkou Juklovou, v Tampě. Trénuje talenty. Bruslí i jeho dcera. Do Česka jezdí jednou do roka.
Olympijskou i další medaile měl kdysi schované v bezpečnostní schránce v bance. "Ale myslím, že si je pak bral s sebou," říká Pechar.
