Zatímco jeho přemožitelé, slavní mistři světa Jevgenij Pljuščenko, Stephan Lambiel a Brian Joubert, plánují brzo své kariéry ukončit, teprve devatenáctiletý Březina má všechno před sebou. "Snad se někdy dočkám medailí," doufá sympatický chlapík, který ve čtvrtek odletí na svou první olympiádu.
Michale, cítíte se po úspěchu na mistrovství Evropy silnější?
Silnější se cítím jedině v tom, že se mi povedlo čtyři závody za sebou zajet bez větší chyby. Takže určitě cítím nějakou sílu, ale že bych si říkal, že teď porazím víc lidí, to ne. Na závodech budu jezdit to, co jsem se naučil, a bude záležet na tom, jak se to bude líbit rozhodčím. Když zajedu dvě celkem čisté jízdy, jak se mi to doteď dařilo, tak se rozhodčí sami rozhodnou, na jaké místo mě dají.
Největší výhodou vašeho čtvrtého místa je tedy fakt, že jste na sebe upozornil rozhodčí?
Asi tak. Oni už o mně samozřejmě věděli z Grand Prix, ale myslím, že tím čtvrtým místem jsem si u nich pozici potvrdil. Určitě se mnou budou počítat, i když na olympiádě to asi nebude na medailové příčky. Ale doufám, že do první desítky se mnou počítat budou.
Počítají s vámi i soupeři? Baví se s vámi třeba Pljuščenko?
Já se bavím v podstatě se všemi, máme mezi sebou normální vztahy. Pljuščenko po závodě nebyl jak někteří, že by přišel a popřál, ale na dopingové kontrole mi řekl, že mě neviděl a že mi gratuluje. Ale třeba Brian Joubert i Stephan Lambiel po závodě přišli a pogratulovali mi. Pljuščenko je kapitola sama o sobě, je na úplně jiné úrovni než všichni ostatní. Ti nejlepší určitě cítí, že je za nimi někdo mladší, ale neberou mě jako soupeře pro ně. Spíš mě berou jako toho, co bude nastupovat po nich.
Ještě před poslední volnou jízdou jste držel třetí místo. Nepřál jste si trochu škodolibě, aby Lambielovi jízda nevyšla?
Určitě jsem přemýšlel nad tím, že by medaile možná mohla vyjít, ale po závodě jsem věděl, že jsem udělal nějaké chyby a nebylo to úplně čisté. Myslím, že to, co jsem zajel, odpovídalo umístění. Jenom doufám, že se to bude pořád zlepšovat, a uvidíme příští rok, jak to bude vypadat.
Co od sebe čekáte na olympiádě?
Abych řekl pravdu, chci zajet dvě čisté jízdy. Jako se mi to dařilo doteď. Jestli zařadím čtverný skok, se rozhodne až před závody. Zatím mi, a musím to zaklepat, jde. Po mistrovství Evropy se mi daří čím dál víc, takže pravděpodobnost, že ho zkusím, je velká. Ale bude záležet na tom, jak se budu cítit ve Vancouveru a jak mi bude sedět led i prostředí, takže uvidíme až tam.
Kdo o čtverném skoku rozhodne? Vy, nebo trenéři?
Já dělám to, co mi říká trenér. Takže co řekne trenér, to pojedu.
Jste z olympiády nervózní?
Ani moc ne. Abych řekl pravdu, tak se na to snažím nemyslet, protože kdybych na to myslel každý den, tak nevím, jak by to se mnou dopadlo. Snažím se to brát jako jakýkoliv jiný závod, ale až na místě uvidím, jak se s tím vyrovnám.
Máte pro olympiádu i nějaký nesportovní plán? Třeba setkání s Jaromírem Jágrem nebo návštěvu nějakých závodů?
Určitě bych se chtěl podívat aspoň na jeden nebo dva hokejové zápasy a na rychlobruslení. A každopádně se chci jít podívat do města, protože ve Vancouveru bydlí hodně bruslařů, kteří z Brna odešli. Trenér je všechny zná, taťka je všechny zná a já bych se s nimi chtěl také potkat a popovídat si s nimi. Také si chci prohlédnout město, takže ve volném čase budu mít co na práci.
