Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Sobota 24. června 2017. Jan

Do arény pěšky, zpátky smutná. Měla jsem na víc, lituje badmintonistka

Kristina Gavnholt - archivní snímek. | foto: Reuters

13 2016
Rio de Janeiro (Od našeho zpravodaje) - Je vlastně ukázkou toho, jak může v 21. století vypadat globalizovaný sport. Narozena v Trenčíně, žije a trénuje v Dánsku se svým manželem a koučem v jednom, reprezentuje Česko. Kristína Gavnholt má za sebou již třetí olympijskou zkušenost. V Riu ale dohrála.

Málokterý sportovec to měl v Brazílii tak blízko. „Pět minut pěšky z olympijské vesnice. Velmi pohodlné,“ líčí česká badmintonistka Kristína Gavnholt. Na výstavišti Riocentro bojovala, ale prohrála i druhý duel ve skupině – a končí.

„Moc jsem si přála postup. Ani v jednom zápase jsem nebyla favoritkou, ale šlo o soupeřky, proti nimž mám šanci, když hraju dobře,“ říkala 27letá Gavnholt, za svobodna Ludíková. „Po dvou porážkách jsem dost zklamaná. Přála jsem si víc.“

Její sportoviště má věru luxusní pozici, neboť se olympijská vesnice tyčí v podstatě za plotem. Místo cestování nevyzpytatelnými autobusy jí a Petru Koukalovi, druhému zástupci badmintonu ve výpravě, stačila krátká procházka. Jenže nazpět se Gavnholt vracívala smutná.

Že v pátek podlehla silné Japonce Jamagučiové 1:2 na sety? To by ještě bylo v pořádku. „Proti dvanácté hráčce světa jsem sehrála velmi dobrý, vyrovnaný duel. S tím jsem spokojená, dnes jsem měla na víc,“ litovala Gavnholt. Rio se teprve probouzelo do slunečného dne, když podlehla Tee Jing Yi z Malajsie 20:22 a 15:21.

A proto tolikrát opakovala jedno slovo.

„Škoda, že se mi ji nepodařilo víc zatlačit. V prvním setu jsem ji měla, celou dobu jsem vedla, ale uteklo mi to. Škoda,“ řekla o dvou neproměněných setbolech; v další sade zase přišla o náskok 11:5. „Ale nervózní jsem v těch chvílích nebyla, to ne.“

V české výpravě patří k těm zkušenějším, už třetí olympiádu má za sebou. Výsledkově nezdařenou. „Na předchozích se mi podařilo vyhrát jeden zápas, teď žádný,“ vzpomíná na Peking a Londýn. Ale pokud jde o Rio jako takové, líbí se jí tu.

Gavnholt si uvědomuje nedostatky, oceňuje však touhu je překonat: „Je to tu moc pěkné. Ne všechno klape, ale je super, že se olympiáda prvně koná v Jižní Americe; podle mě by se hry měly střídat po celém světě. A Brazilci se snaží.“

V Riu skončila, co Tokio 2020? Do čtveřice všeho dobrého? Střelec David Kostelecký po svém závodě prohlásil, že kdo chce rozesmát Boha, poví mu o svých plánech na příští čtyři roky – a zasmála se i Gavnholt. „Je to dlouhá doba,“ řekla. „Plánuju pokračovat, ale záleží, jak bude sloužit zdraví, jak mi to půjde. A rodina? Uvidíme.“







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze