Kateřina Kůrková je pohodářka, málokterý den se nesměje. To jí předurčuje ke kvalitním výkonům, jež jsou mnohokrát odvislé právě od psychického klidu.
"Strašně se mi tam líbilo," řekla. "Je to sice bludiště, člověk se tam poprvé moc nevyzná, neví, kam má jít, jestli doleva nebo doprava, do kterého patra vystoupat. Ale je to tím, že tam ještě nebyly žádné cedule v angličtině," vykládala o olympijské střelnici.
Velké obavy mají střelci z větru, hlavní disciplína Kůrkové se však bude konat pod střechou v klimatizované hale. "Malorážka je pro mě doplňkovou disciplínou, navíc vítr nakonec nebyl tak strašný. Dá se odhadnout, dá se na něj zvyknout," mávla rukou dvacetiletá reprezentantka. "Pocit mám z toho velmi dobrý," řekla.
Sotva se z Atén vrátila, vydala se s otcem a trenérem Petrem Kůrkou, bývalým dvojnásobným mistrem světa, na trénink do Plzně. Zbraň si však musela půjčit od sestry Aleny, neboť své nechala v Aténách. "Bylo by složité to tahat sem a tam," vysvětlila. Navíc do středečního odletu ji čekají už pouze dva tréninky.
Je v klidu, se svými nervy umí pracovat. Čeká ji však první olympiáda, sama neví, jak na ni dolehne atmosféra. "Když jsem jela na svět, tak jsem měla také strach, a zvládla jsem to. Nemůže to být zas tak rozdílné, jsem v klidu," řekla vyrovnaně. "Ani já nedokážu odhadnout, jak to na ni zapůsobí," přidal se otec.
Na podzim začne Kůrková studovat fyzioterapii, to je pro ni v životě důležitější než sport. Má větší strach z olympijského startu, nebo ze studia? "Ani z jednoho," rozesmála se. Jak to, že ji nic nerozhází, ani očekávané aténské horko? "Nevím, to je prostě moje povaha. S teplem se musí srovnat každý," řekla klidně.
Střílet bude ve své oblíbené vzduchovce hned v úvodní den soutěží a rovnou jako první. To byl mohla být výhoda, vyhne se čekání, které může mít vliv na psychiku. "Takhle to neřeším. Dostala jsem prostě papír, kde je napsáno, kdy střílím, a tím je to pro mě hotové," řekla.
Nejede do Atén s žádným medailovým cílem, spíš snem. "Je to jako každý jiný závod. Důležitější je výkon, potěšilo by mě 97 bodů v kvalifikaci," plánovala. "Držím se zpátky, vím, že i s tímto nástřelem se do finále nemusí postoupit. To by mě sice
mrzelo, ale svět se přeci nezboří," pravila.
