Psal se 22. únor 1980, Herb Brooks stál před novináři a jen říkal: "Kdyby mi někdo před zápasem řekl, že vyhrajeme, vysmál bych se mu. Nevěřil jsem, že je to možné."
Jenže povedlo se. Parta amerických studentíků, z nichž nejstaršímu bylo 25 let, právě porazila na olympiádě v Lake Placid 4:3 sovětskou hokejovou mašinu. Tedy tým, který do té doby neprohrál na hrách 12 let a 17 zápasů v řadě. A rovněž tým, o kterém den před startem čtyřčlenné finálové skupiny napsal sloupkař Dave Andreson do deníku New York Times následující: "Pokud neroztaje led, Američané nebo jiný tým nepředvede zázrak, Sověti znovu vyhrají."
Teď střih. Zápas se blíží ke konci, stav je 4:3 pro domácí USA a v bouřlivé atmosféře americký televizní komentátor Al Michael odpočítává poslední vteřiny. A křičí: "Věříte na zázraky? Ano, věřte."
20 olympiád - 20 příběhů
Všechny díly ZDE |
Právě se zrodil Zázrak na ledě. Kouč Brooks se na střídačce usmíval, na gólmana Craiga, jenž v zápase lapil 36 střel, naskákali spoluhráči. Zlato bylo nadosah. Přitom tým bezejmenných Brooks skládal přes rok, zkoušel jich stovky, dával jim psychologické testy, cepoval je. Donutil je vzdát se klubové řevnivosti, pracovat na rychlosti a nasazení.
Když týden před začátkem her prohráli před poloprázdnou Madison Square Garden 3:1, byli spíš k smíchu. Jenže na turnaji pak v prvním zápase zachránili v posledních vteřinách remízu se Švédskem, a to je nakoplo.
Vyřídili i Československo 7:3, které nakonec skončilo páté, porazili Rumuny, Nory a Němce. Když přišel první zápas finálové skupiny proti Sovětům, kouč Brooks hráčům řekl: "Tenhle okamžik je váš. Užijte si ho."
I přes výhru však ještě neměli Američané zlato v kapse. Teprve po následné výhře nad Finskem byl zázrak dokonán. Zázrak, po kterém od zdrcených Sovětů zůstalo na ubikaci 121 prázdných lahví od vodky.
A zázrak, který 13 z 20 amerických hráčů otevřel cestu do NHL.