Legendární slovenský útočník i vlajkonoš Pálffy: Hokeje se nevzdám

Vancouver (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Tak vypadá člověk zamilovaný do hokeje... Sedmatřicetiletý slovenský útočník Žigmund Pálffy zářil radostí, když po tréninku ve Vancouveru vyprávěl, jak se mu líbí ve zdejší aréně. Jak si váží role vlajkonoše výpravy. A jak se těší na derby s Českem, první utkání her.

Žigmund Pálffy v dresu slovenské hokejové reprezentace. | foto: Profimedia.cz

"Nic většího než olympiáda neexistuje. Celý svět se na nás dívá. A medaile, to je sen!" řekl o svém posledním velkém turnaji.

Kdysi svými nepředvídatelnými kličkami uměl oklamat i ty nejlepší beky NHL. Naposledy hrál v Pittsburghu v jedné lajně s legendárním Lemieuxem a zelenáčem Crosbym. Pak náhle kvůli potížím s ramenem ukončil kariéru.

Vrátil se, ale z osobních důvodů hrál "jen" za rodnou Skalici. Teď je zpátky na velké scéně. Na té největší.

5 kapitol Pálffyho kariéry

Nováček
Coby superhvězda československé ligy odešel do NHL. Těžko se prosazoval. Neuměl anglicky, kvůli účesu o něm psali jako o pankáčovi.

Hvězda
Ve 23 letech rozkvetl. Za mizerné N.Y. Islanders dal třikrát po sobě přes 40 gólů. Skvěle si rozuměl s českým centrem Reichlem.

Reprezentant
Vždy hrdě bojoval za Slovensko. Přihrál na vítězný gól ve finále MS 2002, štvalo ho, když se jeho země musela na OH 1998 a 2002 prodírat kvalifikací.

Veterán
Do 32 let válel za Los Angeles, vadilo mu, že tým nemá na Stanley Cup. V Pittsburghu pak hrál v útoku s Crosbym a Lemieuxem, ale kvůli zraněnému ramenu ukončil kariéru.

Rekordman
Po roční pauze začal hrát za rodnou Skalici. V domácí lize trhal rekordy, z rodinných důvodů odmítal angažmá v cizině. Po této sezoně chce jít ven.

Tvrdil jste, že z některých chátrajících slovenských hal máte deprese. To pro vás musí být návrat do téhle moderní haly příjemný, ne?
Je to jako sen. Na své poslední olympiádě se budu snažit odevzdat všechno, co ve mně je. Snad tady zanechám dobrý dojem.

Jak těžké je připravit se na špičkový turnaj v podprůměrné slovenské lize, jejíž úroveň sám kritizujete?
Určitě je to těžké. Ale těžké by to bylo, i kdybych byl v NHL. Kdyby to bylo jednoduché, neměla by tahle akce takový náboj.

Musel jste si v tréninku přidávat, o Vánocích jste jel jako host s Karlovými Vary na Spengler Cup. Co vás, stejně jako Jágra, Forsberga nebo Fjodorova, žene znovu tak dřít kvůli olympiádě?
A jak dlouho děláte novinařinu?

Patnáct let. Proč?
Vidíte, já hraju hokej celý život. A ať jsem v Evropě nebo v NHL, pořád chci dosáhnout na ty nejvyšší cíle. Chci odsud medaili. Jakoukoliv. A stejně jako Jarda Jágr nebo Peter Forsberg si chci dokázat, že na to pořád mám. Mám hokej strašně rád a nedokážu se ho vzdát.

Poznáte, jestli jste ve formě?
Doufám, že všichni v kabině máme formu, budeme ji potřebovat. Jednotlivec toho moc nezvládne. Potřebujeme, aby nás kluci z NHL táhli. My se za ně můžeme jen zavěsit. Ale vyhrát můžeme jen jako tým. Musíme mít připravená srdce.

A vy ho máte připravené?
Jistě, musíme všichni myslet na jedinou věc. Na medaili.

Tělo připravené máte?
Jsem zdravotně v pořádku, teď potřebuju dostat pohodu do nohou. Není snadné si zvyknout na užší hřiště, ale hrával jsem tu 14 roků, takže to snad zvládnu rychle.

Slovenská Top 6

Nejlepší hráči všech dob

1. Peter Šťastný
Evropský průkopník v NHL. Vynikající centr, ohromný vlastenec, výrazná osobnost. Musel se i prát, aby ho Kanada přijala.

2. Peter Bondra
Střelec od Boha, velice milý člověk. V NHL dal 503 gólů, nejvíc ze Slováků.

3. Vlado Dzurilla
Nejlepší slovenský gólman, muž s dobrým srdcem, přítel Ivana Hlinky. Zazářil na Canada Cupu 1976.

4. Zdeno Chára
Dříč. Z obra si dělali legraci, že patří spíš na basketbalovou palubovku. A on se vypracoval na nejlepšího beka NHL.

5. Žigmund Pálffy
Nadpřirozený talent. Nemá fyzické předpoklady, ale na ledě mu to myslí úžasně. Umí si najet, udělat kličku, zakončit.

6. Ladislav Troják
První Slovák v československé reprezentaci, mistr světa z roku 1947. Výtečný útočník zemřel ve 34 letech při letecké havárii.

Už cítíte olympijskou atmosféru?
Vztyčovali jsme ve vesnici vlajku, chystáme se na slavnostní zahájení. Ale ještě to není ono. Až po víkendu dorazí kluci z NHL, vypukne to naplno.

Do premiéry proti Česku zbývá jen pár dní. Těšíte se?
Když vyhrajete první zápas, přijde do kabiny pohoda. Když prohrajete, psychika odchází. Ten zápas už mám v hlavě, rivalita se nedá zapřít. Nic krásnějšího neexistuje. Jen si přečtěte diskuse fanoušků na internetu, jak do sebe jdou.

Vyhecují vás bitvy s Českem?
My profíci jdeme do každého zápasu naplno, ale proti Čechům je to vždy zvláštní. Když jsme vás na mistrovství světa v roce 2003 porazili v zápase o bronz, připadali jsme si, jako bychom vyhráli titul. Hlavně lidi u nás to tak brali.

Před lety jste hrával ve Slavii pod koučem Růžičkou. On vede české mužstvo a říkal, že je zvědavý, jak zvládnete skok ze slovenské ligy na olympiádu. Chcete se mu předvést?
To ani ne. Růžu mám rád. Je to super chlap. Málokdo je do hokeje zažraný jako on.

Těšíte se na soupeře? Třeba na Kanaďana Crosbyho?
Určitě. Trochu pokecáme. Hokejisti se rádi takhle potkávají.

I když vám v Pittsburghu vadilo, že jste měl od kouče nakázáno přihrávat výhradně jemu?
Jistě. Spolu jsme vycházeli dobře. Je teď nejlepší na světě, respektuju ho a on uznává mě. I když na ledě se samozřejmě kamarádit nebudeme.