Na letní hry 2024 a 2028 kandidovaly Paříž a Los Angeles a města se dohodla, že si je v takovémto pořadí rozdělí. Jiní kandidáti nejsou, a tak by Mezinárodní olympijský výbor měl vše na zářijovém kongresu v Limě jen formálně potvrdit.
Paříž i Los Angeles: do třetice všeho olympijskéhoDíky dohodě se obě města - pokud vše v září potvrdí Mezinárodní olympijský výbor - stanou již potřetí pořadateli letních her. Paříž hostila olympiádu v letech 1900 a 1924 a přidá rok 2024, Los Angeles k letům 1932 a 1984 do třetice doplní hry 2028. Dosud třikrát uspěl pouze Londýn (1908, 1948, 2012). O olympiádu v roce 2024 původně stály i Hamburk, Boston, Řím a Budapešť, z boje ale odstoupily - většinou kvůli obavám z příliš vysokých nákladů či kvůli nedostatku podpory obyvatel. |
Pařížský projekt se raduje a americký také - ale zároveň vstupuje do neznáma. „Je to krásné i divné zároveň. Ve městě, kde se trendy mění co 11 minut, je nemožné si představit, že někdo bude nadšený z události, jež přijde za 11 let,“ píše v komentáři list Los Angeles Times.
Což je trefný postřeh.
Dnešní školáci budou na olympiádě 2028 moci soutěžit; dnešní sportovci na vrcholu sil se promění v trenéry či diváky.
Kdo ví, kde tou dobou bude svět a kde bude „město andělů“, kdo mu bude vládnout. „Chtěl jsem do LA přinést něco už teď. Stvořit nadšení,“ říká sice starosta Eric Garcetti, ale v moderní historii je takovéto dvojité rozdělení nevídané. Zvlášť ve světě, jenž tepe tak rychle: jedenáct let, to zní jako kus dějin.
Na druhou stranu jde o zručné vykličkování z nejisté kandidátské sezony. Optimisté i šéf MOV Thomas Bach vše vidí jako „win-win-win situaci“, z níž mají těžit pánové olympijských kruhů, Paříž i Los Angeles.
U prvních dvou je motivace jasná. MOV „udal“ svůj nejcennější projekt a má dost prostoru na nutné strukturální změny. „Je to včasné a transparentní rozhodnutí,“ těší Bacha absence „tradičních“ zvěstí o úplatcích, moru kandidatur.
Paříž má hry, o nichž roky snila.
A Los Angeles má mít co? Peníze.
Letní hry v roce 1984 právě v Kalifornii nabídly model olympijské výdělečnosti a Garcetti a spol. kráčejí ve šlépějích svých předchůdců. Pokud budou platit dohody, dostane město 160 milionů dolarů na mládežnický sport. Paříž 2024 se může těšit na podíl z vysílacích práv a sponzorských peněz až ve výši 1,7 miliardy dolarů, u LA 2028 by cifra mohla vystoupat na dvě miliardy.
Za čtyři roky čekání má přijít 180 milionů dolarů navrch a také je tu „polštář“ ve výši 487 milionů: buď poslouží na dodatečné pokrytí nečekaných nákladů, nebo se v případě vyrovnaného rozpočtu přetaví v zisk.
Těžko soudit, zda by Paříž kývla na odkládanou olympijskou euforii odměnou za potenciální zisky, ale americkému pojetí vše konvenuje.
Stejně jako Paříž má Los Angeles výhodu v množství sportovišť, která již stojí; i to zvyšuje šance na finanční úspěch. I ekonom Andrew Zimbalist, známý kritik destruktivních následků olympiád pro města, prohlásil: „Lidé z LA hrají se správnými kartami, už teď mají v rukou hodně důležitých záležitostí. Mají talent. Zvládli to vážně dobře.“
Také Garcetti označil dohodu za příliš dobrou, než aby šla odmítnout: „Mohu se lidem podívat do očí.“ Teď jen zbývá „detail“ - udržet pozornost a euforii. Možná i proto se paradoxně hodí, že olympijské „ano“ zatím nedoprovázely veřejné oslavy.
I sedm let pro Paříž je dlouhých, další cyklus navíc vypadá jako vzdálená budoucnost. Takovou radost s ručením omezením zatím žádné město nezažilo.