Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Sobota 24. června 2017. Jan

České loučení s Copacabanou. Přijde vrchol Slukové a Hermannové v Tokiu?

CENNÁ ZKUŠENOST. Markéta Sluková (zády) s Barborou Hermannovou v Riu skončily před branami osmifinále, jejich potenciál však leží výš. | foto: Reuters

13 2016
Rio de Janeiro (Od našeho zpravodaje) - A zase Copacabanou duněly popové hity, opět hlasatel hecoval publikum, znovu bylo na centrkurtu živo. Jen to české plážové volejbalistky poslouchaly zpovzdálí. K předkolu play-off na olympijském turnaji nastoupily Markéta Sluková a Barbora Hermannová na menším kurtu číslo 1. A další vyrovnanou bitvu tentokrát nezvládly: Ruskám Ukolovové a Birlovové podlehly hodinu po čtvrteční půlnoci 1:2.

Jejich olympijské tažení tím skončilo. Splnily si cíl: postoupit ze skupiny, ač po vyrovnaném průběhu posledního zápasu přece jen převládalo zklamání. „Mohly jsme je porazit,“ uvědomovala si Hermannová.

Přesto dokázaly víc, než by si ještě před časem pomyslely. Když spolu před rokem začínaly hrát, byla olympiáda nedostižným cílem v dáli; nakonec ji opouštěly po těsné prohře.

„Odehrály jsme tři kvalitní zápasy. Nemáme se za co stydět. Snažily jsme se porovnat s nejlepšími, navíc naše skupina byla těžká, mohly jsme z ní vypadnout,“ hodnotila Hermannová.

Úvodní dva zápasy ve skupině Češky nezvládly, na poslední chvíli se však dokázaly zachránit. Tak jako už letos tolikrát! Vždyť i postup do Ria si zajistily last minute. „Nepočítaly jsme s ním a tahle olympijská zkušenost je strašně cenná,“ říkala v chladném čtvrtečním večeru Sluková. Na výhru z třetího zápasu už však v předkole nedokázaly navázat. „Po vyřazení jsme byly v první chvíli zklamané, ale dál už budeme moc rády, že jsme dostaly šanci si tu zahrát.“

Fotogalerie

Sluková a Hermannová v Riu

Na minulé olympiádě dobyla s Kolocovu páté místo, nyní skončila na dělené sedmnácté pozici. S Hermannovou však stále hraje relativně krátce – a kouč Nausch věří, že tým stále míří k vrcholu svého potenciálu. A slibuje si, že stejné chyby, jako dělají Češky nyní, se za tři čtyři roky nebudou opakovat.

Ačkoliv spolupráci stále pilují, řadu úspěchů už Sluková s Hermannovou dobyly. Byly stříbrné na mistrovství Evropy, vyhrály turnaj v Antalyi, vybojovaly postup na olympiádu a hrály čtvrtfinále prestižního turnaje major v Klagenfurtu. „První rok byl nad naše očekávání. Musíme se zase vrátit na zem. Těžko říct, jestli budeme vyhrávat medaile z Evropy každý rok – a vůbec, zda budeme mít takové výsledky jako letos,“ říkala Sluková.

Češky by měl čekat poslední grandslam v Los Angeles, ačkoliv zatím není zcela jisté, jestli se bude konat. A pak? Meta v podobě olympiády je za nimi. O dalších cílech teprve musí přemýšlet.

„Náš minulý rok byl hodně pestrobarevný, plný všeho, takže si po sezoně sedneme a týmově musíme probrat, co vlastně od sebe chceme. Moc bych si přála, abychom měly takové výsledky každý rok, ale potřebujeme si cíle nastavit reálně, aby to potom nevedlo k nějakému zklamání nebo mystifikaci okolí, že patříme na bedny světovek, a my tam ještě nepatříme. Nebo naopak,“ rozebírala Sluková.

Jí je nyní 28 let, Hermannová je o tři roky mladší. Rády by spolu nastoupily i na příští olympiádě v Tokiu. Nevylučují, že by jejich vrchol mohl přijít právě tam.

„Tato olympijská zkušenost je strašně cenná. Pokud spolu budeme hrát i v Tokiu, budeme hodnotit velmi pozitivně, že už jsme ten olympijský systém jednou zažily,“ přemítala Sluková.

A kdo ví, kam až mohou dojít? Že umějí útočit i na nejcennější mety, to už několikrát ukázaly.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze