Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Sobota 19. srpna 2017 Ludvík

Hradecká: Pro české finále uděláme vše. Dvě medaile by byly lepší, ne?

Do úderu se opírá Lucie Hradecká. | foto:  Michal Růžička, MAFRA

12 2016
Rio de Janeiro (Od našeho zpravodaje) - Třikrát chyběl jediný míček - a touha po obhajobě stříbrných medailí mohla být u konce. Jenže tenistky Andrea Hlaváčková a Lucie Hradecká dokázaly pokaždé v klíčovou chvíli zabrat. Odvrátily tři mečboly a nakonec zdolaly ruský pár Kasatkinová, Kuzněcovová 6:1, 4:6, 7:5. „Strašně by nás mrzelo, kdybychom prohrály,“ řekla Hlaváčková.

Darja Kasatkinová posílá míček jen do sítě. Konec. Hlaváčková padá k zemi.

V tu chvíli Česko získalo jistotu: z tenisu v Riu bude mít medaili, jelikož do semifinále deblu prošly i Lucie Šafářová a Barbora Strýcová. „Je super, že se nám všem podařilo dostat do semifinále,“ jásala Hradecká.

Pamatujete, kdy jste naposledy vyhrály zápas ze tří mečbolů?
Hlaváčková:
V Austrálii, ne? Ze dvou.
Hradecká: Joo.
Hlaváčková: Tam jsme měly 2:6, 2:5, 15-40. Ale teď jsme celou dobu věděly, že na to máme, že jsme lepší. Vytvářely jsme si miliardu šancí, jen jsme nebyly schopné je proměnit. Kdybychom prohrály, strašně by nás to mrzelo, protože ony ve druhém setu využily první šanci, kterou měly. A ve třetím to vypadalo, že to bude stejně. Naštěstí někdo nahoře zařídil, že jim to tentokrát nevyšlo. Tam už jde pak o centimetry. Lucka to zahrála úžasně od stavu 0-40. To se nevidí. Ale nemělo to tam dojít.

Jak se vám hrálo ve větru?
Hlaváčková:
Prala jsem se s tím šíleně. Servírovala jsem po větru, což by měla být výhoda, ale někdy se vám chvěje ruka, takže to vítr vynese. Hrozně málo jsem pomáhala servisem, na konci jsem začala hrát už jen druhé servisy a to byl asi důležitý moment, kdy jsem tam konečně začala trefovat podání napoprvé a Lucka se mohla trochu víc zabydlet na síti. Ve čtvrtek byl poprvé vítr i do stran a to už vymyslí v deblu strašné situace.

Příště vás čekají Švýcarky Hingisová a Bacsinszká. Co od nich čekáte?
Hradecká:
Martinu i Timeu jsme zažily odděleně. Už několikrát jsme proti nim hrály debly. Martina je výborná hráčka s neskutečným citem a přehledem na kurtu. Timea má zase dobré údery zezadu a takový ten svůj tlak. Budou si sedět, Martina tam bude moci kouzlit. Budeme na ně muset nastoupit, nebát se, zkusit si jít pro to a hrát agresivně.

Česko už má nyní jistou medaili ve čtyřhře. Může dojít i k finále s krajankami Strýcovou a Šafářovou. Co na to říkáte?
Hradecká:
Je super, že se nám všem podařilo dostat do semifinále. Budeme si samozřejmě všichni přát, abychom vyhrály a daly si to ve finále. Kdybychom prohrály a musely bychom hrát o třetí a čtvrté místo, tak bude jeden pár strašně smutný. Všechny čtyři uděláme všechno pro to, abychom se potkaly ve finále. Bude lepší, aby Česko mělo dvě medaile než jednu, ne?

V uplynulých letech jste si prošly mnoha peripetiemi. Zažily jste rozchod i opětovný návrat. Jak velkou radost po tom všem máte z toho, že jste na olympiádě znovu v semifinále?
Hlaváčková:
Obrovskou! Vstoupily jsme do turnaje s daleko větším tlakem než v Londýně. Všichni mluví jen o medaili. Měla jsem v úterý narozeniny a nebylo jediné přání, které by neobsahovalo připomínku, že si mám přivézt medaili. Je to od nich všech krásné, ale je to hrozný tlak. Není to samozřejmost, že jsme se dostaly na olympiádě znovu do semifinále. Procházela jsem si knížku Medal Is My Life. Tam je každý medailista od Soulu - a ti lidé tam nejsou dvakrát. Když tam někdo je, tak je to Federer nebo Nadal, takové typy hráčů. Že jsme se dostaly takhle blízko po čtyřech letech, to je pro mě úžasný úspěch. V pátek do toho půjdeme naplno a bez bázně.

Byl aspoň čas slavit, když středeční program propršelo?
Hlaváčková:
Právě to bylo docela fajn, měla jsem čas odepsat, pořád čumět do mobilu. Bylo to hrozně hezké, že se všichni ozvali. Dostala jsem hezké videopřání od spousty lidí, kteří mi jsou blízcí i od spoustu zajímavých lidí, které třeba vůbec neznám. Přítel složil video, ve kterém mi gratulovali moji nejbližší lidé, včetně rodiny, Lucky a kamarádek, ale taky třeba Pavel Nedvěd a Vojta Dyk. Lidi, které vůbec neznám, jenom je třeba adoruju. Bylo to docela vtipné, užila jsem si to bez nervů.

Co jste dělala vy, Lucie?
Hradecká:
Dopoledne jsme byly s Péťou Kvitovou na pinčesu, pak leháro, nohy nahoře. Čekaly jsme, co se bude dít, co se nebude dít. Večer jsme si šly s Andy zacvičit, abychom se trochu zpotily a byly ready na čtvrtek.

Tenistkám chodí fandit čeští sportovci. A informují o tom na sociálních sítích:







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze