Soči bude Bauerovou pátou olympijskou výpravou a všechny prožíval 36letý běžec spolu se svou ženou. Tedy spíš nespolu. Jako už tolikrát musel táta Anety a Matyáše obětovat čas svému snu.
"Když se to sečte, je půl roku s námi doma a půl na cestách," vyprávěla Kateřina, známá coby lyžařka pod jménem Balatková. "Ale i když je zima pořádná, stejně těch dnů, co trénuje na Božáku, moc není. Jsou tam přejezdy mezi závody, a to se pak doma otočí na dva tři dny a dalších čtrnáct je pryč."
Trumfy pro SočiProfily českých nadějí Seriál vám představí 10 nadějí české výpravy pro olympijské hry v Soči. Zatím vyšlo: |
Nepojedete s ním do Soči?
Mě to nenapadlo a ani manžel by to nechtěl. Je to daleko, s dětmi bych tam nejela, a hlavně teď, co tam byly atentáty, mě to neláká už vůbec. My jsme si užili mistrovství světa v Oslu 2011, to bylo výjimečné a nechtěla bych si to pokazit něčím jiným. Děti byly o tři roky mladší, ale všechno si to pamatují a mají z toho ohromný zážitek.
Jak vnímají tuhle olympiádu?
Ptají se teď docela často, kdy už to bude, začínají to prožívat víc než dřív. To jim to bylo asi jedno, jen koukali na mámu u televize, jak tam řve, a říkaly si, že se asi něco děje. Dnes čím dál víc vnímají, že táta je známější a že není doma proto, že někde závodí.
Jak se vlastně u Bauerů fandí?
Hlučně! Teda když se daří. Když ne, fandíme taky, ale už se dům neotřásá v základech.
Už znáte jízdní řád manželových závodů? Budete u televize, nebo na službě v nemocnici?
Zatím jsem nic nehledala. Dokud nezačne, olympiádu neřeším, nechci se stresovat. Vím jen, že Lukáš má jako hlavní závod klasickou patnáctku a až olympiáda začne, zjistím, kdy se pojede. Ale je možné, že budu zrovna ve špitále, a to pak asi nebudu mít čas závod sledovat. Nebo vlítnu k maminkám na pokoj a pustím si televizi tam.
MEDAILE. Ta vlevo je z Turíne 2006, ta vpravo z Vancouveru.
Bavíte se o hrách často, nebo je to doma tabu?
Povídáme si docela dost, právě proto, že se řeší tréninky.
Srovnejte - v čem byla doba před Soči jiná?
Tahle olympiáda je víc v klidu, aspoň pro mě. Už se nestresuju, protože sama nic nezměním, beru všechno tak, jak to přijde.
Lukáš BauerProfil olympionika Narozen: 18. 8. 1977 v Ostrově nad Ohří. 181 cm, 73 kg. Ženatý, syn Matyáš, dcera Anita. Disciplína: 15 km klasicky, 50 km klasicky, team sprint, štafeta. Největší úspěchy: Vítěz SP 2008, vítěz Tour de Ski 2008 a 2010, 2. na ZOH 2006 (15 km klas.), 2. na MS 2009 (15 km klas.), 3. na ZOH 2010 (štafeta). Na ZOH popáté. |
A jak ji bere Lukáš?
Chce samozřejmě uspět, ale současně si uvědomuje, že olympiáda není všechno.
Řeší se Soči na Božím Daru?
Když nás lidi potkají, tak se ptají, co a jak, jaká je forma, jestli to dopadne. Není to otravné, ale vážně nemám křišťálovou kouli a opravdu nevím, co bude. Vesměs všichni tady Lukášovi fandí, ale že by tím žili, to asi ne. Přece jen je to jeho pátá olympiáda. Každý ho tady vnímá úplně normálně – když jde s dětmi v teplákách nebo když dělá na zahradě s motorovou pilou, s hráběmi.
Jakou medaili vám přiveze?
Nechci, aby to znělo jako malý cíl, ale podle mě bude umístění do desítky vynikající. A medaile? V závodě mohou být velké rozdíly, nebo to naopak bude závod o desetinkách, kde záleží na každém odšlapu v každé zatáčce.
Prožili jste spolu pět olympiád. Vybavíte si třeba ještě Nagano?
Vyklepaný, ale zároveň si to užíval, protože se od něj nic moc nečekalo. Jel tam jako pátý nebo šestý s Martinem Koukalem a oba byli spíš do počtu, měli jen doplnit mančaft. Docela si to užil.
Jak se mezi olympiádami vyvíjel?
Teď se ukáže, jestli ho vlastně znám, že? Hrozně se zprofesionalizoval. Puntičkář, to on byl vždycky, ale v posledních letech to všechno dotahoval až do extrému. Všechno musí být tak, jak on si představuje, všechno perfektně. A poslední rok to bere pořád stejně, ale současně tak, že když se nebude dařit, svět se nezboří. Udělal pro olympiádu všechno a uvidí se.
TAK SE VIDÍM. Lukáš Bauer nakreslil svůj sport.
Která olympiáda byla nejhorší, ve smyslu nejvypjatější?
Vancouver. Jel tam s největším tlakem na sebe. Medaile přišla hodně se štěstím, roli hrály desetinky a mohl skončit na čtvrtém místě.
Jak to tehdy vypadalo doma?
Děti byly malé, proto to bylo všechno hektické a v den odjezdu bylo lepší na něj nemluvit. Ale jinak trénoval normálně, neřekla bych, že byl nějak přecitlivělý.
Jaký stav panoval za dveřmi teď, kdy se blížilo Soči?
Takové podivné to bylo. Asi proto, že začátek sezony byl super a teď mu to nejde, takže neví, co od sebe může čekat, jak tam dopadne.
Jak Lukáše uklidnilo, že konečně zase mohl absolvovat celou letní přípravu bez problémů?
Byl úplně nadšený, v klidu, a i proto nastoupil do svěťáku s tím, že to bude dobré. A taky bylo. Ten úvod se mu vážně povedl. A že mu to potom úplně nevycházelo? Těžko říct proč. Možná přetrénování. Já si ale myslím, že to bude dobré, odpočine si a bude v pohodě.
S jakou náladou přijel z Tour de Ski?
Byl zklamaný, že ji nedojel, nerad vzdává závody. Jestli za celou kariéru vzdal jeden nebo dva? Program plný sprintů mu ale neseděl. Říkala jsem, že je paradox, jak Sundby systém Tour před startem kritizoval, a nakonec ji vyhrál.
NA TRATI. Lukáš Bauer při běžeckých závodech.
Jaký je recept manželky na léčbu zklamání?
Uvařit něco dobrého, vepřo knedlo zelo, svíčkovou, upéct něco dobrého, maminka vždycky dorazí s padesáti kremrolemi, a moc se o tom nebavit, dokud Lukáš sám nezačne, že si o tom chce popovídat.
Už před sezonou tvrdil, že medaile je sen. Je doma ve svých ambicích konkrétnější?
Neřekl to přímo, ale myslím, že medaili by chtěl. Jenže takových je tam třicet, z těch může být na bedně úplně kdokoliv a pak třeba ještě někdo vylítne zezadu. Medaile, to bude náhoda. Ale místo na další by se určitě našlo, hodila by se nám do vitrínky.
