Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Sobota 19. srpna 2017 Ludvík

Luxusní let českých veslařů za zlatým snem

Miroslava Knapková a Ondřej Synek v bussines - Veslaři Miroslava Knapková a Ondřej Synek si užívají pohodlí v bussines class. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

4 2008
Istanbul, Peking (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - "Nádherně jsem se vyspal," liboval si Ondřej Synek. "Ty možná. Já zabral jen na hodinu," namítl Václav Chalupa. Robustní spolucestující mu v letadle ukrajovala ze životního prostoru. Takřka celý den trvala cesta českých veslařů do olympijské vesnice po trase Praha – Istanbul – Peking.

Dvě největší esa, zlaté naděje Synek a Mirka Knapková, si ji užívala ve třídě byznys. "V economy jsou pro mě dlouhé štreky utrpením," líčil dvoumetrový Synek. "Jednou jsem tak letěl na soustředění do USA. Sedačku jsem měl 16 hodin namáčklou na nohách a nohy zkřížené do tureckého sedu, abych se vešel."

Z Vltavy na letiště Ruzyně...

Ráno před odletem ještě hodinu na Vltavě trénoval. S úderem poledne už byl na ruzyňském letišti, kde veterán Chalupa přemýšlel, co zapomněl.

"Ale ono stačí mít dvě nejdůležitější věci: dres a budík do lodě. Všechno ostatní je nahraditelné." K odbavení dorazili oba mezi prvními, naopak Knapková skoro poslední.

"Mám pocit, že poslední dobou jsem tu pořád. Jen přilítám a odlítám," ulevila si, načež usedla v obchodní třídě hned vedle skifařského kolegy. Synek odmítl šampaňské, spokojil se s pivem, na chvilku usnul. Letadlo překonalo Bospor a dosedlo v Istanbulu.

Šest hodin čekání tu zpříjemnil veslařům luxusní salonek, bonus od Tureckých aerolinií. Knapková v obchodech testovala parfémy, koupila čokoládu. Pak požádala na recepci salonku o ručník a mýdlo, šla se osprchovat. Obživla.

Osm hodin letu do Pekingu teprve čekalo. Skifaři většinu z nich v pohodlných křeslech prospali. Jen po večeři stihli na palubním počítači partii šachů. "Vzbudil jsem se až na snídani," říkal Synek.

Vystupovali v olympijském městě, kde hosteska s cedulí "Olympic Team Kyrgyzstan" evidentně čekala na kohosi jiného. Dvě čínské úřednice opodál ječely "Šanghaj, Šanghaj", aby oddělily cestující pokračující do další destinace. Kdo jim řekl "Šanghaj", dostal nálepku. Trenér Petr Blecha neřekl nic, přesto ho nálepkou označily taky.

Při pasové kontrole si policista s kamerou všechny natočil, u dlouhé řady stolů veslařům vzápětí aktivovali akreditace. "Vítejte v Pekingu," usmál se dobrovolník. Dva vojáci, kteří nehnutě stáli v rohu, se dali do pochodu, strojovým krokem obešli sál, prostřídali se s kolegy na opačné straně a opět strnuli jako sochy. "Asi to dělají, aby se jim prokrvily nohy," tipoval trenér Milan Doleček.

... na start nejdelšího týdne

Autobusem zamířili veslaři do olympijské vesnice kolem čerstvě vysázeného lesa na kdysi vyprahlé zemi. Každých 20 metrů dvě olympijské vlajky, na silnici jen auta se sudými espézetkami. Obloha nečekaně modrá, smog zmizel. Dlouhou cestu měli za sebou. Zbýval poslední týden před prvním startem. Pouhý týden...

Ale jak téhož dne pronesl na tiskové konferenci plavecký gigant Michael Phelps: "I když se čtyři roky na olympiádu chystáte, ten poslední týden vám stejně připadá nejdelší."

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze